Hyundai a caravaning

[Espero]

Novou připojovací čubu a manžetu tlumiče nájezdové brzdy, (když už se to rozebíralo, nechal jsem jí taky vyměnit), mám hotovou a dneska pro to jedu k prodejci těch tahacích zázraků z Polska. Shodou okolností kolem něj jezdím na půlce cesty do práce. Teď už jenom namontovat kuchyňskou linku, zapojit vařič a kamna a pak ještě opravit zadní skříňky pod stropem. (Cestou do lakovny spadly – bývalý majitel je totiž jenom opřel o hranu zadního okenního panelu a přišrouboval z levé strany k jinak řádně upevněným poličkám. Ze zadní strany je vůbec nepřišrouboval k dřevěnému nosníku určenému k těmhle účelům. Divím se, že jsem s tím dokázal dojet až z Lomnice nad Popelkou a pak ještě do té lakovny.) Bude to potřebovat novou spodní desku 182 x 26 cm a přichycovací háky, které tam chybí. V materiálu cca dalších 300,- Kč a tak asi 2-3 hodiny práce. Už mi to přijde jako „neverending story“.
Ale jak to vypadá, tak v neděli 3. 8. na tu dovolenou fakt odjedeme, i když ještě bez zdroje napájení a tím i bez fungující tekoucí vody a vnitřního osvětlení a tím i ledničky. Tyhle věci budu dodělávat až po návratu. Bylo toho na tak krátké období prostě moc.

[Espero]

Mám za sebou první dovolenou s karavanem na delší cestě a také první zkušenosti. Dobré i špatné. A v souvislosti s tím i první zkušenosti s jízdou.
Karavan:
V neděli 3. 8. 2014 jsme dokončili opravu karavanu zavěšením záclonek (dělala manželka). Mohli jsme se vydat na cestu. Vyjeli jsme kolem 14. hodiny v úterý 5. 8. A počítali jsme s noční jízdou. Přesto jsem odjížděl tak trošku s „malou dušičkou“, protože karavan nebyl zatím prověřený v provozu a dost jsem se bál poruch na těch částech, které jsem neopravoval.
A moje obavy se potvrdily. Hned po odjezdu jsme na 77 km okruhu kolem Prahy (u Jesenice) měli defekt, který nás prakticky o den zdržel. Praskla levá pneumatika u karavanu, která na první pohled vypadala jako zánovní a měla vzorek přes 6 mm i když byla z roku 2002. Úplně se oddělil běhoun a ráfek jel jen po zbytcích gumy na bocích, než jsem stačil zastavit. Navíc byla téměř průtrž mračen. Banální problém, ovšem ne na dálnici. Kamiony jezdily beze změny rychlosti i směru v pravém pruhu a náraz vzduchu byl takový, že mě při demontáži kola vždycky přitiskl ke karavanu a odšroubované matky z kola i gola ráčnu odfoukl pod něj. Když mi dozorující manželka řekla, že jeden kamion kolem mne projel ve vzdálenosti asi 7 cm, odešel jsem ke hlásícímu stojanu vzdálenému asi 300 m a vyžádal jsem si asistenci policie. Tam mi řekli, že o nás vědí z kamer a že na info tabuli dali varování a pokyn, aby vozy přejížděly do levého pruhu, ale že na kamerách vidí, že to je opravdu o život a že nám posílají hlídku na pomoc. Přijeli asi za 10 minut, jeden policajt mi pomáhal s montáží rezervy, aby to bylo rychleji a druhý se snažil usměrňovat dopravu. Všichni tři jsme promokli do nitky. Osobní auta i pár kamionů policajta poslechla, ne tak většina kamionů, policajt nepolicajt, zůstaly v pravém pruhu pěkně u pravé čáry a někteří „řidiči“ nás zdravili vztyčeným prostředníčkem, nejen mě, ale i ty policajty. Kamioňáci jsou prostě vražedná nemyslící hovada, na tohle téma jsem tu kdysi s jedním zhovadilým „kamioňáckým svalem“ vedl zbytečnou diskuzi. Přežili jsme, já i policajt. Ten druhý policajt natáčel na kameru všechny, kteří se nepodřídili jeho pokynu a prý všichni dostanou pokutu, ti co zdravili vztyčeným prostředníčkem prý o něco větší. Chtěli jsme promočeným policajtům uvařit v karavanu (po vyjetí z dálnice) alespoň kafe na zahřátí, ale odmítli. Pak nás s policajti vyprovodili na říčanský výjezd, vrátili jsme se do Jesenice, kde na okraji obce směrem na Říčany je nový pneuservis. Měl už po pracovní době, s majitelem jsme se po telefonu domluvili, že ráno sežene nové gumy a přehodí je. Rozhodli jsme se nevracet domů, nic produktivního by nám to nepřineslo kromě 100 km ujetých navíc a tak jsme první noc dovolené strávili v Jesenici na parkovišti u pneuservisu. Do vsi jsme zašli na večeři do místní pseudoluxusní restaurace s průměrnou kuchyní i servisem, ale dost nadprůměrnými cenami (večeře pro 4 za 1000 Kč bez 20 korun). Dál se už karavan ukázal jako téměř bezporuchový až do konce dovolené. Téměř proto, že nastaly drobné problémy s nábytkem, který obnovoval předchozí majitel a použil tak titěrné šroubky např. na dveře kuchyňské skříňky (1mm x 0,5 cm), že se dvířka za jízdy cestou zpět uklepala a upadla. To teď dávám znovu dohromady, moje upevnění nebude asi tak neviditelné, zato vydrží. (Už před odjezdem se ukázaly některé jiné i vážnější závady na nábytku, které jsem jaksi navíc v rámci rekonstrukce také pořešil, například, že nábytek na pravé straně byl uchycen na třech šroubkách 2mm x 3cm skrze provrtanou laminátovou stěnu, která ho držela, což vedlo k jejímu podélnému prasknutí. To jsem využil k tomu, že část uvolněného zavěšeného nábytku z těžké primitivní dřevotřísky v zadním čele karavanu jsem nahradil asi o 4 kg lehčím z překližky a neobsahujícím žádná dvířka. Takže karoserii prasklou a děravou po odstranění šroubků jsem opravil a připevnění nábytku (připevňovací lišty) jsem řešil lepením, jak správně mělo být uděláno už minulým majitelem. Moje řešení se po cestě ukázalo jako plně funkční. Neříká se mi to snadno, ale předchozí majitel byl fakt vůl. Ovšem cena speciálního lepidla byla asi 270 Kč, ty 3 šroubky nestály více než 30 haléřů.
Gumař sehnal pneumatiky až po několika telefonátech a přivezli je až kolem poledne následujícího dne (karavanské pneumatiky nejsou běžnou skladovou položkou pneuservisů), takže po výměně jsme se s asi 22 hodinovým zdržením vydali na další cestu. Výhoda byla, že jsem mohl vybrat peníze na opravu z banky a tak nám to nenarušilo cestovní rozpočet. Kdyby se to stalo v zahraničí, bylo by to horší. Výměna 2 pneu stála 2 480 Kč i s montáží, takže nejlevnější ty karavanské gumy nejsou.
Dojmy z karavanu:
Původně jsem tomu nevěnoval pozornost, ale ukázalo se, že naše červená stejnobarevná souprava se líbí. Jednak se po ní otáčeli lidé z předjíždějících vozů, smáli se a gestikulovali, jednak nám to chodili osobně říkat lidi v kempu, hlavně Osmané (obyvatelé Bosny a Hercegoviny, dříve to cca 600 let Osmanské říše), ale i Rakušáci a Němci. Vyloženě radost z nás měli osmanští policajti řídící dopravu na křižovatkách. Jeden nám mával a pak někam volal vysílačkou, jak jsme viděli. O tři kilometry dále jiný policajt zastavil dopravu, dal nám „zelenou“ a zdravil nás vztyčeným palcem, o další 2 km se situace opakovala. Kupodivu něco podobného jsme zažili i u policajtů na jedné křižovatce ve Vídni cestou zpět. V Rakousku jsme přijeli k nehodě mimo obec a policajti přestali vyšetřovat a s otevřenou pusou na nás zírali, dokud jsme nezmizeli v dáli. V Sarajevu nám dával přednost i osmanský tramvaják přejíždějící silnici doprava, jen proto, aby se na nás mohl déle dívat.
Naše dojmy z karavanu jsou také vesměs pozitivní. V poledních horkách při obou otevřených čelních oknech a vytaženém střešním poklopu byl v kabině dostatečný průvan, který stačil ochlazovat prostředí natolik, že nebylo nutné používat ventilátor. Pohodlí nábytku je spíše sporé, ale několikanásobně vyšší, než když jsme používali jen H1 nebo případně i stan. Úprava kuchyňské linky a nové řešení vařiče i vany pod ním v rámci mojí rekonstrukce si také osvědčilo. Bohužel vzhledem k neexistenci elektroinstalace na 12V jsme nemohli používat vodu z kohoutku. To mě ještě čeká dodělat. Nicméně měl jsem možnost si po cestě prohlédnout nový karavan Adria Action 361 LH a musím říci, že technologie design i technické vlastnosti nových karavanů jsou dnes úplně jinde než u toho mého veterána.
Dojmy z jízdy karavanem:
Jsou rozporuplné a možná vycházejí i z mojí nezkušenosti. Jednak neodpérovaný karavan je velmi citlivý na kvalitu povrchu silnice, takže rychlejší jízda po výmolech a dírách způsobuje, že karavan za vozem velmi poskakuje a tluče do závěsného zařízení. Pak je nutno rychle zpomalit, často i na méně než 30 km/h. Tohle nebyl problém u nás a ani v Rakousku, v Maďarsku a Chorvatsku však ano. Takže o nějaké slušné průměrné cestovní rychlosti si lze jen povídat nebo o ní případně snít. Přes Chorvatsko (mimo dálnice) jsme měli rychlost v průměru pod 50 km/h, přes Maďarsko s bídou 40 km/h, přes Rakousko v pohodě přes 60 km/h, ale tam se dá jet třeba i 120 km rychlostí, jak jsem vyzkoušel a u nás něco pod 60 km/h. Moc špatně se mi s tím couvalo a byly situace, kdy bylo snadnější karavan odpojit, přetlačit ho do správného směru a pak zase zapojit. Také je problematičtější parkování. Moje souprava je dlouhá 9,6 metru, a když si chcete dát po cestě třeba oběd nebo večeři, musíte nejprve najít hospodu s dostatečně velkým parkovištěm, ale také prázdným parkovištěm, jinak se tam nevejdete. Parkování s karavanem v centru měst je čirá fikce. Sarajevo jsme kvůli tomu vlastně vzdali. Jen jsme si ho v historických částech projeli. V každém případě jsem si po dojetí na Hvar připadal po jízdě dost udřený, po cestě zpátky už to bylo lepší, už jsem lépe věděl, jak na to.
Samostatnou kapitolou je pak ovládání vozu. Ukázalo se, že 74 kW motor je pro karavan tažený v extrémních kopcích slabý. Ty nejprudší kopce a zatáčky v nich jsem obvykle musel jezdit na 2. rychlostní stupeň, někdy i na jedničku. Extrémní to bylo na Hvaru, kde z kempu na silnici vedla snad 15% cestička dobře ¾ kilometru dlouhá. V naší mírně zvlněné krajině se jede dobře, v Horním Rakousku a Maďarsku také, ale v HR i u Osmanů to neplatí. Nicméně Hyundai H1 to zvládl bez problémů, ovšem místy při velmi pomalé jízdě. Protože karavan je jen asi o 5 cm širší než dodávka, není problém s pohledem dozadu ve zpětných zrcátkách, postačí původní zrcátka. Není ovšem vidět do vnitřního zpětného zrcátka, tedy je, ale jen čelní stěna karavanu. V každém případě se spotřeba zvýšila asi o 1,3 litru na 100 km/h. Musí se podstatně častěji řadit a používat vyšší otáčky motoru. V dané souvislosti jsem asi dost „pročistil“ výfukovou soustavu, protože po dojezdu jsem měl zadek pořádně černý od sazí a řekl bych, že i od hodně starých sazí. Do zatáček se musí pomaleji, aby odstředivá síla netlačila karavan ze zatáčky ven. Naopak se neprojevily žádné problémy při brzdění, neboli nájezdová brzda karavanu je zřejmě v pořádku, ani účinnost brzd jsem oproti jízdě bez karavanu nepovažoval za nižší. V extrémních kopcích jsem dost sténal kvůli namáhání spojky a dvouhmoťáku, tahání karavanu jim asi moc neprospěje. Bolelo mě to za ně. Po odpojení karavanu mi pak brzdy vozu přišly ostřejší, než když jsem jezdil bez karavanu. A po příjezdu mi vůz připadá bez karavanu takový jako živější a jako by lépe akceleroval než dříve, ovšem změnil se zvuk motoru, což mi přijde divné.
V každém případě budu asi potřebovat přečipovat motor D4BH na vyšší výkon a bylo by při tom vhodné nějak zvýšit i nejvyšší krouťák z dnešních 2 400 ot. na nějakých 2 600 otáček. Pak by se jelo v kopcích s tou soupravou komfortněji. Ovšem potřeboval bych to udělat tak nějak na přepínání páčkou, bez karavanu stávající načipování, s karavanem to výkonnější. Nevím však, jestli to vůbec nějak bude možné. Jestli ne, budu muset vydržet i se stávajícím výkonem. O prodeji vozu a náhradě za výkonnější kvůli tomu spacímu budníku na kolech neuvažuji.

[oltcitak]

No vidis Mirku,nesklamal si,predsa si nieco napisal,rad to citam ,Zopar postrehov: daj si domontovat externe kvapalinove tlmice,potom to bude ina jazda,cuvanie si hold musis nacvicit,najlepsie na bezpecnom mieste,celkovo jazdu s privesom tiez,vratane planovania rasy,ale to si uz zistil. k cipovaniu,su externe tzv. Powerboxy,od najjednoduchsich,ktore len klamu ECU pomocou jednoducheho odporu az po vysoko sofistikovane,ktore v podstate nahradzaju mapy spalovania,ale cena je hoooodne vysoko. Celkovo ale tento motor nieje moc vhodny na zvysovanie vykonu,lebo bude dochadzat k prehrievaniu a je riziko poskodenia(prasknutie hlavy a nasledne dalsie poskodenia) Na Tvojom mieste,by som len precistil katalyzator(chemicky,prisadou do paliva)vycistil sacie potrubie(mechanicky a chemicky) dal si pridat trosku na davke nafty na cerpadle(ak sa to vobec da na tom motore) a zmieril sa s tym,ze nemas zavodak,ale dovolenkovy kemper.
PS si si isty,ze tam mas dvojhmotnak????? Podla mna nie,iba vyvazovacie hriadele....

[Espero]

Milane, o těch tlumičích už jsem uvažoval, vím o tom v souvislosti s jiným typem karavanu. Nevím, jestli bych se nedostal do rozporu z tzv. schváleným typem, kdybych to tam namontoval. To budu muset nejdříve zjistit. Abych neměl problémy na STK. O problému s chlazením těchto motorů také vím. Dvouhmoťák jsem předpokládal, že by tam být měl, ale technicky do toho až tak nevidím. Jestli není, aspoň to bude levnější. Aditivum do nafty používám dlouhodobě už několik let (VIF). Takže zbývá pročištění sání a výfukové soustavy a pak nastavení elektrického čerpadla na více nafty, ale zase to bude více zadělávat to sání a výfuk. Takže to potom bude jako v té písničce Milý Lojzo, milá Lízo. Na to přečipování se někde zeptám, ale už dříve jsem někde četl, že to pro tyhle motory moc není.
Myslím, že jízdu už zvládám, ale to couvání je problém a budu muset cvičit. Jinak to nepůjde. Jde spíše o volný čas k tomu než o nechuť.

[Josef]

Doufám, že se s Tvým soustrojím přijedeš pochlubit na Roudnou

[Espero]

Pokusím se, počítám s tím, jenže nevím, jestli sám nebo s rodinou, závisí to na počasí, pořád musíme chránit dlouhodobě vážně nemocného benjamínka. Dodělané to ještě není. Další kolo dodělávek a vylepšení rozpoutám na jaře před sezónou. Letos už toho mám plné zuby.

[Espero]

Ať to vezmu jak to vezmu, nakonec jsem s tím karavanem od srpna do října 2014 najezdil asi tak 3 200 km, což zase není až tak málo.

[forman]

Před 3 roky jsme koupili starší caravan, aby jsme si více užily dvouletou vnučku a mohli s ní jezdit po krásách naší republiky. Letos jsem kvůli tomu kupoval novou ix20 s motorem 1600ccm protože i20 s 1200ccm se trápila.
Takže teď je to v pohodě a když nejezdíme sami na motorce tak autem s bydlíkem.

IX20 + bydlík

IX20 + bydlík

I20 + bydlík

I20 + bydlík

[Chasnik]

forman: můžeš prosím napsat bližší info o tom karavanu? Hmotnost, počet míst na spaní, kolik ten jetý karavan stál atd.
Trochu o tom přemýšlím, ale kupovat nový nebo platit půjčovnu se mi moc nepozdává. A u těch starších nevím, kolik servisních nákladů si vezmou...

[Espero]

Než to pořídíš zvažuj i jiné aspekty. Délku soupravy, to, že budeš muset prakticky jen do kempů, rychlost přesunování, ale třeba i to, že když si budeš chtít někde prohlédnout třeba město, nezaparkuješ s tím, jen na okraji a to ještě kdo ví. Když budeš chtít do motorestu, obvykle se s tím na parkoviště nevejdeš.... Když to chceš nechat někde na parkovišti, vysoké riziko ukradení.
Já to po dvou sezónách dal pryč a po nějaké době pořídil nový Peugeot Boxer a dělám vestavbu právě kvůli těmto aspektům a mimo to jízda s přívěsným karavanem mi moc nevyhovovala. Ještě, že byla v rodině svatba a jako dárek se to sešlo.

[Деревенский]

Espero to napsal za mě, byl rychlejší. Zvaž nákup přívěsného vozíku Camptourist co kdysi dělali v DDR. Plachtu si dnes necháš ušít novou, není s tím problém. A nebo si ho vyrob sám, podle svých představ. Obyčejný vozík nikoho neláká a můžeš ho použít kdekoliv u lesa.

[forman]

Chasnik: Je to těžký, co člověk , tak názor. Taky jsem zvažoval že koupím obytné auto , ale to znamená další auto do rodiny a to jsem nechtěl. Koupil jsem před 4 lety starší karavan za pár desítek tisíc dotažený z Holandska. Co ho mám ještě mě nestál ani korunu investice,když nepočítám letošní STK, které dopadlo OK.Jen chudáček stojí celoročně venku. V té době jsem vlastnil I20 s motorem1200ccm a v papírech měla napsáno max. zatížení bržděného přívěsu 850 kg. To bylo dost limitující, ale sehnal jsem.To auto se s tou vahou docela trápilo a tak jsem letos v lednu koupil IX20 s motorem 1600ccm. To už je v pohodě a alespoň nemám trauma,že motor trápím. A teď mám v TP zapsáno max. 1350kg.
Jelikož mám v řidičáku všechny skupiny,tak nemusím nikdy přemýšlet co řídím za soupravu. Se skupinou "B" můžeš řídit pouze soupravu do celkové váhy 3500kg!!!!!
S bydlíkem jsem zatím neměl větší problém zaparkovat,vždy se někde něco našlo. Do kempů nejezdím,protože nás nebaví být někde na jednom místě.A když už opravdu chceme někam zajet bez bydlíku, zaparkuju někde u marketu,odpojím a jezdím po okolí jen autem. Stále jezdíme, poznáváme krásné místa, hledáme kešky (GEOCACHING) a na noc vždy najdeme nějaké klidné místečko na přespání. Nepořádek za námi nezůstává - máme vlastní WC, rozvod vody, elektriku na svícení a pod., lednici a plyn topení.

FOTOGALERIE BYDLÍKU

[Деревенский]

Paráda Rudo Projel jsem ti fotečky na Rajčeti, pěkné fotky, máš tam lajka ode mě.
Líbí se mě ta žumpička pod podlahou, dobře vymyšleno.