Hyundai club - forum

Do všech mašin ředím 1:1
Čistý glykol -12
Směs 1:1 -40
Co ti není jasné?
Jak se blížíš ke 2:1, teplota zamrznutí prudce roste, jsi mimo tabulku
Jak se blížíš k 1:2, teplota zamrznutí roste, jsi v tabulce

Než zkusíš něco namítnout, tak uvažuj: 1,5 : 1 je víc než 2:1, to je víc než 3:1 a to je pořád daleko od čistého glykolu. (A už daleko za okrajem tabulky.)

severtom píše: Jak se blížíš ke 2:1, teplota zamrznutí prudce roste, jsi mimo tabulku
Jak se blížíš k 1:2, teplota zamrznutí roste, jsi v tabulce

Prosim ta sprav tabulku aj s teplotami lebo toto nema hlavu ani patu, ked nieco prudko rastie tak to bude podla mna ovela skor v tabulke ako ked nieco raste normalne

Ked teda 1 diel glykolu a 1 diel vody sa rovná bodu tuhnutia pri -40°C .

Tak potom 1,5 dielu glykolu a 1 diel vody sa rovná bodu tuhnutia pri -6O°C
2 diely glikolu a 1 diel vody sa rovná bodu -8O°C. Takže bod zamrzania KLESA.
Opačne 1 diel glykolu a 2 diely vody sa rovna bodu tuhnutia -20°C
1 diel glykolu a 3 diely vody sa bude rovnat bodu okolo 0°C Bod zamrzania STUPA.

Asi tady někdo chce vymyslet snad ameriku. Každý výrobce doporučuje ředění své nemrznoucí směsi na příslušnou teplotu (zhruba tento poměr se liší několika málo stupni), a přes to jede vlak, platilo to před čtyřiceti lety a platí to i dnes. Doby strýčků ze Saturnina jsou neodvratně ve pryč. Jediné co se od dob co se začaly nemrznoucí směsi používat změnilo, je skutečnost, že se nemrzka používá celoročně, tedy ne sezóně.

Teda keby si šiel do sibírskych krajín kde je bežne okolo -50°C,tak si hadam namiešaš pomer 1,5 ku 1 /-60°C/ aby si dosiahol ten klesajuci bod tuhnutia. Preto tie tabulky na tých nemr.zmesiach predavajucich sa u nás začinaju pre pomer 1 ku 1 / zhruba tých -40°C/ čo na naše podmienky stačí.

Jenom k těm krutým mrazům, z nemrzky se nestane led, ale taková kaše, něco jako rozsolený zmzlý sníh, na silnicích je to vydět snad každý rok. Vyzkoušeno při -20st. tekutý stav, při -27st. kaše. Stačilo nastartovat a po chvíli opět tekutý stav.

Ano,už sa to tu spomínalo bod tuhnutia sa rovná začiatok kryštalizácie.

Špatný pokus, čirá voda taky zkrystalizuje, ale je z ní šutr

Ale sa tu preberá namiešaná nemrz.zmes a nie samostatná voda . Ta po namiešaní na určitu hodnotu má určití bod toho tuhnutia a po rekročení začne hustnut/kryštalizovat/ alebo ludovo povedané sekat. Ale ak to budeš mat zle namiešané /stále dolievanie vodou/ tak isto docieliš aj tie šutre.

A zase vedle

jaroslav5 píše:Ano,už sa to tu spomínalo bod tuhnutia sa rovná začiatok kryštalizácie.

A to právě není pravda. voda je napůl led při teplotách pod 4 C, už jsem to tady psal. Je to zajímavá kapalina.

Tak už som z toho načisto zmagorený...
Podľa mojej logiky, aj podľa foto, ktoré pridal majlo mi vychádza, že čím dám viac vody, tým je výsledná zmes menej odolná, to znamená zamrzne pri teplote bližšej k nule. A naopak, čím dám menej vody, tak je výsledná zmes odolnejšia, to znamená, že zamrzne pri teplote vzdialenejšej od nuly. Zrejme existuje aj nejaká hraničná koncentrácia, povedzme 1,5:1 (koncentrát:voda), alebo 2:1 a ísť už do vyššieho pomeru riedenia nemá zmysel, keďže sa limitne približujeme k čistému koncentrátu a ten samotný vraj zamrzne skôr ako riedený.
Chápem, a verím ti severtom, že čistý koncentrát môže zamŕzať skôr ako riedený, ale platí to čo som práve napísal, alebo nie? Ak nie, prečo?

kurde clovece ! co keby si si pozrel co pisu na baleni konkretnej kvapaliny? riesit taketo hluposti typom "snazims a to pochopit" je v dnesnej dobe IMHO absolutne zbytocne. Vsetko chapat nemozeme a prave na to su tu ludia v bielych plastoch, co to otestuju a napisu ze ak chceme bod tuhnutia -40, tak tam dame 1:1 , ak -35 tak 1:1,5 (priklad).. proste kupim, pozriem co chcem na etikete a zmiesam. Vypustim staru, napustim novu a idem na pivo. koniec, fertig - volne odpoludnie