Tak mě se v pátek minulej tejden staly dva zážitky nepříjemný v jeden den, aby to ho nebylo málo. Ten den jsme odjížděli na Moravu k babi s přítelkyní a vzhledem k tomu, že jsem čekal, že přijde dřív tak jsem pak pospíchal - to víte Praha a strach z kolony velikej (jedu vyloženě přes ten nejdebilnější usek - kolem Hhradčanský - Letná - Holešovice - no prostě hrůza). No a tak hezky přijedu k rodičum pro ryby a vzhledem k tomu, že přímo před barákem nebylo, tak že si couvnu. No jo jenže to bylo daleko slunce svítilo a já si toho Passata souseda nevšiml včas. Prd a trefil jsem ho. (máme na hovno ulici uzkou a auta z obou stran a ne všichni parkujou normálně). No takže jsem mu oškrábl barvu z rohu zadního nárazníku a praskla mu lišta ozdobná. Možná to odnesl parkovací senzor netušíme. S nárazníkem to ale jinak nijak nehlo. Nepraskl nic. No já dopadl o poznání hůř. Za zadní lampou pravou jsem si udělal promáčlinu. Ne markantní, ale je tam vidět. orval si lak lehce až k dveřim spolujezdce a ta ten lehkej reznoucí kousíček se popraskal okolo té rzi v blatníku, takže to budu muset nechat spravit. Sepsali jsme to pro pojišťovnu a já si udělal zdržení asi hodinku a čtvrt a udělal si "radost"
.
Takže místo v pět co jsem cca plánoval jsem vyjel asi ve čtvrt na sedm a byl jsem rád.
Pak další téměř nehoda byla na D11 asi u 25-28km. Někdo ve předu nezvládl řízení a vznikla tam hezká kolize. (výsledná kolona měla asi pět a více km - vim, že jsme to jeli cca hodinu a půl krokem:-( ) No jo jenže to by nebylo to špatný. Jeden z těch co jeli předemnou si to ho všiml pozdě, že se brzdí a šlápl na to pozdě. Zahulilo se mu od gum vysoko do vzduchu jak na to dupl, já automaticky taky, jenže to nestačilo. Naštěstí uhnul, ale stejně to bylo málo. Nebýt místo v levém pruhu jak jsou zábrany zabraňující odbočení, tak jsem to nahulil do fabie co byla ještě před nim. Tak tak jsem se trefil mezi tu fabii a ty zábrany. Z každý strany pár cm. Přítelkyně řvala jak o život a já měl co dělat, abych zmírnil klepání kolen. No docela hrůza fakt. Poprvý v životě jsem byl šťastnej za kolonu, že jsem se aspoň mohl uklidnit a za to, že auto má dobrý brzdy...
:
Nechápal som čo sa stalo
. Čumel som do predu na bielu bočnú čiaru na vozovke, a už som to neriešil, aj tak by som videl gulové...ale žil som.
Ja som si vzdy musela prebliknut dialkovymi aby som trafila, ale su aj taky co ju daju na supa
Zdálo se mi, že mám firmu na digitalizaci TV a jedu někam na samotu u lesa montovat lidem antény a set top box. Zaparkoval jsem, pobavil se s klienty a dal jsem se s kolegou do práce. Když jsem pracoval, slyšel jsem, jak se ti lidé baví mezi sebou v ruštině. Když byla práce skoro hotová, tak jsem se podíval z okna a viděl, jak před domem leží karbobruskou rozřezané nepotřebné kusy mojeho accenta a ukrajinci nakládají co se dá do dodávky a odjíždějí pryč. Probudil jsem se zrovna v momentě, jak jsem volal policii. Byl jsem spocenej jak myš 
