Hyundai club - forum

Mám 2,5CRDI 2011 85kw najeto 240 000km 80% po dálnici max. 130km/hod šestikvalt olej po 15 000km absolutně bez problému.

Tak buď rád, ten motor Ti vydrží podstatně více.

Ahojte, víte někdo čím se liší 103kW a 125kW verze D4CB?
Zadřel jsem 125kW, ale mám možnost výhodně sehnat 103kW verzi... Půjde to prohodit a použít turbo, vstřiky a.t.d. ze silnějšího?
Nebo se nějak liší i v bloku a hlavě?

o ano, lisi, ine vstrekovace, cerpadlo, riadiacia jednotka, turbo, rozvody.... vymen to ako celok..

Abych mam tomu rozumet tak, ze jsou fyzicky jine a nemuzu na 103kw blok s hlavou dat vstriky, turbo a ridici jednotku z 125kw verze? Proc ma potom stejny kod?

podla, kes pouzijes blok a hlavu zo 103kW verzie a zbytok prehadzes zo 125kW,tak by to mohlo fungovat, dolezita je ta ECU a vstreky, lebo niektore veci su riesene inac, ale ten zaklad je rovnaky az na male detaily. Ale ruku za to do ohna nedam, vyskusaj, sameho ma to zaujima. Kesysi som sa tym zaoberal na starsi blok hodiť nove veci, ale upustil som od toho.

Ahoj,

a je to tu znovu. Poptavam motor Crdi D4CB 103kw, do H1. Nevite nekdo o nejakem, je to trosku urgentni.

M.

Zavolej na Hyundai vrakoviště v Úvalech u Prahy.

Už si sa vrátil z výletu s 2CV?

Jo vrátil. Před asi 2 hodinami a zrovna richtuji mailové vzkazy. Bylo to zvláštní, tak trošku něco jako automobilistické sado maso. Těch kachen tam bylo 2 500. Horší než v tom filmu Rozpuštěný a vypuštěný. 4 noci ve stanu, 8 pod širákem nadivoko a 1 v autě, když pršelo. Byla tam dost zima, kolem 20-22 stupňů, cestou zpátky naopak vedro k zalknutí, hlavně v Itálii a od oceánu foukal silný vítr skoro pořád, koupat se nedalo, vlny kolem 2 metrů a i více.
Vrátil jsem se s uzdravenými zády, to spaní pod širákem působí jako masáž, jak se člověk celou noc mele na těch nerovnostech, tak to tak nějak jako masíruje a záda přestala bolet. Sedadla v té kachně docela dobré, i místo pro nohy, ale tím to končí. Pro majitele je to nejlepší auto na světě, ale pro mě spíše ne. Obrovský hluk, nedobrá ventilace - velký vítr okny, buď je zavřeno nebo otevřeno, nic mezi tím. Divné řazení, jednak opačné schéma, jednak je to řazeno tágem, od horní polohy 1. st. do dolní 4. st dobře 40 cm krok. Potřeboval bych mít pravou ruku trochu delší než levou. Jednička špatně řadila. Ono to sice jede, až tak 110 km/h ovšem když chci před rozjezdem přidat plyn, tak to do potřebných otáček trvá snad 5 vteřin.... Rychlostní stupně je třeba řadit v 6 tis. otáčkách, aby se neztratila dynamika. Karoserie se naklání jako dětská kolíbka. Silně nedotáčivé, v horských partiích a na kruhákách je třeba volant rvát značnou silou, aby to vůbec zatočilo, takže po projetí 200 km horského úseku jsem si připadal, jako když jsem složil fůru uhlí. Nulová aktivní bezpečnost. Ale zase - budili jsme pozornost, každou chvíli nás někdo zdravil, hlavně motorkáři a kamioňáci, stalo se nám, že na parkovišti nás kamioňáci po předchozí konverzaci o kacně a cestování nechali umýt ruce z jejich soudku za korbou a osušit stlačeným vzduchem od brzd a rádi pokecali bez rozdílu národnosti.
A dost jsme viděli. Burgos, Salamancu, Lisabon a okolí včetně královského kláštera v Mafra, Escorial ve Španělsku, Madrid, celou Andorru v Pyrenejích, Grenoble, Francouzské Alpy, Italské Alpy, Rakouské Alpy, Grossglockner....
Ale také problémy - jak jsem psal, nebyli jsme kamarádi ani přátelé, ale jen známí, takže chvílemi ponorka, než jsme ovládli jak na ní, no a v Portugalsku se krade, moc. Dokonce nás kolemjdoucí na to přímo upozorňovali. No a kapsáři mi ukradli Eura za 17 tis. Kč, takže zbytek dovolené jsem přežil jen proto, že kolega mi vrátil 300 eur co jsem mu dal před cestou na benzin a vypořádáme se až zítra, až vyberu z banky. Sice jsem měl doklady odděleně od peněz jako základní pojistku, a ty mi neukradli, ale nebylo to jako když jezdím s mojí H1, kde mám terzorek, peníze a doklady nechávám v něm a beru si jen pro okamžitou potřebu v konkrétním místě, takž i kdyby mě okradli, více než tak 30-40 Eur by to nebylo a to by se dalo přežít. Protože to auto z plátěnou střechou se nedá vlastně zabezpečit, jestliže střechu lze rozřezat kapesním nožíkem, nemohl jsem peníze v něm nechávat a musel jsem nosit všechno u sebe a malér byl na světě. Portugalští policajti jsou sice příjemní, ale nechtěli psát ani protokol, že prý je to jedno, už tu krádež neprokážou a svoje peníze že už stejně nikdy neuvidím.
Tak kdyby někdo jel do Portugalska, pak pozor na to.