Ve Francii a speciálně v Paříži naprosto běžná věc.Ruční brzdu zatáhne jen cizinec.Do prostoru po vyjetém Fiatu 500,zaparkoval maník s mega meďourem
-pravda-posunul nejdříve všechna auta vzadu a poté vpředu.
Vidět ho u nás některý z majitelů,tak ho na místě zabije
.Tam,naprosto samozřejmá věc.Vždy jsem si pamatoval auto za mnou a předemnou a první co bylo,že jsem se modlil,aby se nezměnily.
Menší auta(s nárazníky níž),mají vpředu i vzadu takové rámy s malými kolečky(něco jako rámy u teréňáků),aby jim s větším autem(vyšším nárazníkem) nerozbili kapotu při posouvání kolony parkujících aut.
Projel jsem Evropu křížem krážem,včetně center hlavních měst,ale s jistotou můžu napsat,že projížďka kolem Vítězného oblouku v Paříži(netušil jsem stejně jako lidi z Top Gearu,jestli někdo ten díl viděl,jak se nemůžou dostat ven z kruháku),pokochat se pohledem zblízka-to byla chyba
-dostat se přes několik pruhů aut,která krouží kolem Vítězného oblouku,byl nadlidský výkon
.Zapomeňte na to,že vás někdo pustí před sebe-takový řidič ve Francii NEEXISTUJE
Největší chybou je dát blinkr,že chcete z vnitřního okruhu kruháku,alespoň o jeden pruh ven-jak vidí blinkr,tak se namáčknou nárazník na nárazník a NEPUSTÍ(šmejdi imperialistický
).Asi po desátém obkroužení oblouku,jsem chtě,nechtě musel přistoupit na jejich styl jízdy ven a opravdu natvrdo naznačit a poté se začít tlačit ven-tomu jedinému rozumí.Litry potu by se daly ze sedačky ždímat
.Ale vrátili jsme se bez škrábanečku.
S naší mentalitou pečovatelů o svá auta,by tam člověk asi dlouho nevydržel.
Hodně exotická je také jízda autem po Portugalsku.