Je pátek odpoledne a já mám za sebou týden, který byl všechno jen ne klidný a příjemný. Jeden průšvih stíhal druhý a jsem utahaný jako kotě. Nadcházející prodloužený víkend potřebuji jako sůl, měl bych se vlastně těšit na test půjčeného auta, ale moje primární pocity jsou rozporuplné. O půjčovaném voze jsem si nastudoval alespoň pár základních informací a na papíře by to měl být naprostý průšvih – inteligentní manuální převodovka se spojkou ovládanou „trpaslíkem“, která dle vlastního uvážení odpojuje převodovku od motoru a plachtí, motor doplněný o baterky a k tomu všemu výrobce tvrdí, že 18‘‘ kola nacpal na běžný podvozek, protože v N Linech se podvozek dál upravoval jen u HB a FB. No, tak holt po delší době napíšu test, ve kterém auto „sestřelím“, taky už to tu bylo. A počasí je taky na prd…
Parkuji svůj FB N Line na parkoviště a jdu si pro klíče. Když odcházím k autu dostanu ještě zajímavou informaci – mám vyzkoušet opravdu všechny „drive módy“. Tahle informace se ukáže jako velice podstatná a posléze toto téma rozvedu. Došel jsem k autu, odsunul sedačku dozadu, dal klíček do zapalování, vyšlápl spojku, pravá noha na brzdě, otáčím klíčkem a ..... NIC. To ten testík pěkně začíná, co se to děje? Vyšlapuji spojku ještě jednou, třeba to spínač na spojce nevzal a po otočení klíčku se zase nic neděje, tentokrát jsem se ovšem podíval na budíky a rozsekalo mě toto sdělení:
- N.jpg (85.49 KiB) Zobrazeno 2419 x
Poslechl jsem, motor naskočil (pokud dáte neutrál a zkusíte startovat bez sešlápnutí pedálů spojky a/nebo brzdy, tak dostanete zase upozornění na nutnost sešlápnutí pedálů
– prostě spojka, brzda a neutrál – jinak prdlajs
) a přeparkovávám vedle svého N Linu, abych udělal srovnávací fotky. Světlo mi moc nepřeje, ale nedá se nic dělat, lepší než nic.
Únava mě začíná drtit čím dál víc, je čas odfrčet domů, dát si kafe a práci nechat přede dveřmi. Plán je jednoduchý – od HCP na D11 a přes Nehvizdy domů. Jenže sjezd na dálnici prakticky stojí, tak to vezmu přes D10, v Zápech doleva a přes Mstětice k nám. Zhruba na pátém kilometru si začínám všímat, že se vlastně vůbec nic od podvozku nedozvídám. To je oproti mému N Linu ale velký rozdíl, jezdím tudy skoro denně a o všech spárách, dírkách, vlnkách vím. Ale tohle auto mi o nich nesděluje nic. Sjíždím z dálnice, i když je mokro, tak se pneumatiky nemají tendenci utrhnout a poslat mě po tečně ven, to je příjemné zjištění, Michelinky na mém autě mě tu už dvakrát, ve 40 km/hod.!
, poslaly rovně a já měl co dělat, abych zůstal mezi čárami a ve správném směru. Nic nejede, tak šup doleva. V Zápech mě přepadne myšlenka zahnout doprava na jeden z mých testovacích úseků. Tak jo, ať to mám za sebou, jdeme na to.
Teď přijde malá „odbočka“ a jakési vysvětlení. Kdo to tady v okolí zná, tak přesně ví, kde podvozky testuji, ze Záp směrem na Svémyslice. Za obcí Zápy chvíli silnice vede rovně, pak esíčko na most přes dálnici, za mostem ještě pár metrů rovně a levá zatáčka a mírným stoupáním téměř rovně pěkně ke křižovatce se stromem. Silnice k mostu je celkem hladká a dá se tu esíčkem krásně ve stopě najet na most cca 90 km/hod. Ještě před dvěma lety byl most jak ementál, silnice za ním také a v zatáčce přímo ve stopě taky fajn díra. Když v 90 km/hod. najedete na děravý most, tak dostane podvozek pořádnou porci práce a udržet kola plně pod kontrolou je velice náročné, mnohá auta už tady mají problém zadní kola uhlídat, úsek za mostem tomu ani trochu nepomůže a díra v zatáčce umí autem pořádně hodit. Na tomhle místě už pár aut „propadlo“ – třeba Tucson TLE po faceliftu s motorem 1,6 T-GDi a pohonem 4x2. Loni mi díry na mostě zalili, takže díry nahradily vlastně boule, ale dokázaly s podvozkem prakticky totéž co díry, takže polygon byl stále funkční. Zrovna dnes odpoledne jsem tudy po několika měsících zase jel svým N Linem a s hrůzou jsem zjistil, že na mostě je fungl nový povrch, hladký jak dětská prdýlka (jak by zhodnotil Luigi z filmu The Cars). Nakonec se mi ale i na těch pár metrech za mostem před zatáčkou podařilo najít stopu, která dokáže podvozek zaměstnat prakticky stejně jako děravý most – jen to dá víc práce s přesnou stopou. Právě tahle silnice dala kdysi vyniknout nevhodnosti kombinace podvozku i30 kombi PDE s koly o průměru 17‘‘. Zadní tlumiče nedokázaly udržet setrvačnost velkých kol pod kontrolou a zadek mlátil a skákal jako koza. Na 16‘‘ kolech bylo po problému – naprostá kontrola pohybu kol a k tomu pohodlí. Můj N Line tu kola pod kontrolou taky má, ale o každém pohybu víte, je to prostě hodně tuhý podvozek.
A sem jsem se vřítil s testovaným autem s asi 50 tunami despektu, když normální kombíkový podvozek nefungoval na 17‘‘ kolech, co bude dělat s těmito 18‘‘? Za mostem jsem přesně trefil „děravou“ stopu a vletěl jsem do zatáčky přes 90 km/hod., výtluk přesně na pravé zadní kolo a byl jsem připravený dát rychlé kontra a přenést váhu na předek. Jenže ono se nestalo nic. Vůbec nic. Ozvalo se jen slabé žuchnutí a pod plynem už tam bylo 120 km/hod.
a já se tlemil jak idiot. Únava byla pryč. Že bych to netrefil přesně? Tak ke stromu, otočit a hurá zpátky. Dal jsem si to takhle třikrát a pořád tohle auto jelo jak po kolejích, všechny výtluky přede mnou utajovalo… To není možný
Vrátil jsem se do Záp a odbočil jsem ke Kabelínu. Je tam luxusní esíčko s mizerným povrchem a pak železniční přejezd a kočičí hlavy. Esíčko jsem projel jak blesk a o následných kolejích a kočičích hlavách jsem ani nevěděl (to už samozřejmě rozumnou, tedy nízkou, rychlostí – testovat neznamená ničit!). Opět jsem to zkusil dvakrát tam a zpátky a podvozek držel stopu jako můj N Line a přitom byl tichý a pohodlný jak v obyčejném kombíku na 16‘‘ kolech. Víceméně v šoku jsem se rozhodl vydat domů, objížďka vede přes Mstětice a pak zadem k nám. Když bylo o této objízdné trase rozhodnuto, byly krajnice přelity vrstvou asfaltu, aby nahnali šířku a zpevnili to. Výsledkem je roleta, na které sice moje auto nemá problém se stopou, ale zároveň by mi dokázalo vyklepat z ledvin kameny. Schválně co nový kombíkový N Line předvede tady. To už jsem choval naději, že by to mohlo být dobré. A ono to ale nebylo dobré, ono to bylo fantastické!!! Jak je sakra možný, že auto s tak velkými koly a pneumatikami s tak nízkým profilem tak fantasticky tlumí?!?!?! Jen se tak lehce pohupuje, nevzrušeně se stáčí podle profilu a lehce nelegální rychlostí se blíží k poslední křižovatce. Až teď se dívám na hodiny a dochází mi, že jsem se za volantem nechal tímhle podvozkem unášet po okolních silnicích skoro hodinu! Tenhle podvozek je prostě vynikající!!!
Okolí Neratova vše výše uvedené pouze potvrdilo, kouzlo je v tom, že zkušební úsek se tu počítá na kilometry a skvělé zatáčky na desítky. Ale je to poněkud z ruky
.
Už vím, že podvozek je super. A jak tedy funguje ta nová inteligentní převodovka, nepřímo ovládaná spojka a Mild Hybrid? Tohle je zapotřebí rozebrat všechno pohromadě, protože ono to spolu úzce souvisí. A bude řeč o „drive módech“, to je taky podstatné. Samotné řazení, tedy pohyb páky v kulise je normální i30 PDE, takže vše v naprostém pořádku – chod je krásně mechanický, jistý, jen z pětky na šestku lehce „drhne“, ale auto má jen 700 kilometrů a zkušenost z jiných i30 této generace říká, že to brzy zmizí a celé řazení bude jak po sametu. A co ono nepřímé ovládání spojky? Při rozjezdech a řazení nahoru vlastně ani není poznat, že není vazba mezi nohou řidiče a lamelou spojky přímá, při troše snahy to poznáte při podřazování, kdy spojka „sepne“ lehce později než noha ukončila pohyb. Ale není to nic nepříjemného nebo rušivého, musíte se opravdu soustředit, abyste to při normální jízdě zaznamenali. Schválně jsem posléze zkusil prasárnu s podřazením z pětky na trojku a prudkým puštěním spojky. První letmá zmínka o „drive módech“
- v režimech „ECO“ a „NORMAL“ trpaslík ránu spojce ani převodovce a motoru nedopustil, spojka sepnula jemně a hladce a nastalo brzdění motorem, v režimu „SPORT“ řídící jednotka motoru dle rychlosti a zvoleného převodu nasadila otáčky tak, aby bylo srovnáno a na kolech byl ten správný výkon a krouťák.
Díky kouzelnému tlačítku „DRIVE MODE“ je tohle auto 3v1. Nepřestává mě překvapovat, jak moc se projev a reakce auta v jednotlivých módech liší.
Prvním, a defaultně po každém nastartování nastaveným, je mód „ECO“. Už jeho název je pro mě a mně podobné nefalšovaným dráždidlem, ale ovládl jsem se a zkoušel. Reakce na plyn jsou děsivě mrtvé, aby se auto vůbec rozjelo, musíte na plyn dupat razantně a hodně blízko podlaze. Na druhou stranu tohle je jediný mód, ve kterém auto zapíná plachtění:
- 1.jpg (85.4 KiB) Zobrazeno 2419 x
Je to opravdu zvláštní sundat na dálnici nohu z plynu a dívat se na mrtvý otáčkoměr a plachetnici na palubním počítači. Zajímavé je, že se auto podle aktuální rychlosti a míry zpomalování samo rozhodne, jestli bude plachtit nebo brzdit motorem a rekuperovat energii do baterií. Nevím, jak toho konstruktéři dosáhli, ale auto volilo mezi plachtěním a rekuperací stejně, jak bych v danou chvíli volil já
. Zatímco rekuperace byla v tomto módu celkem častá, i když taková jemná, pomoci ze strany elektromotoru jsem se nedočkal, asi jsem na to málo dupal
.
Následuje režim „NORMAL“ – v tomto nastavení se auto chová jako úplně normální auto se spalovákem a manuální převodovkou. Reakce na pohyb pedálu plynu jsou normální, v celé délce chodu kontinuální. To, že při brzdění motorem rekuperuje a při razantnějším sešlápnutí plynu spalováku pomáhá elektromotor poznáte jen podle infografiky:
- 2.jpg (87.38 KiB) Zobrazeno 2419 x
- 3.jpg (89.2 KiB) Zobrazeno 2419 x
buď od kol k baterce nebo od baterky ke kolům
. Cílem byla zjevně plynulost a skutečná normálnost projevu.
A „SPORT“? To je teprve hukot! Elektromotor se spalovákem spolupracuje neustále, při každém sešlápnutí plynu je pomoc cítit, a to pořádně. Plyn reaguje na každý sebemenší pohyb rychle a důrazně, jakmile sundáte nohu z plynu auto zase razantně zpomaluje, protože rekuperace je na maximu. Bavit se tím neuvěřitelný podvozkem v tomhle módu byla skvělá show
.
Samotný spalovací motor je neuvěřitelně kultivovaný, otáčkám se nebrání, předpokládám, že má oproti civilním verzím trochu říznější zvuk, a možná i mapu ŘJ - u stávající 1,4 T-GDi tomu tak bylo, takže pod plynem se trochu ozývá, ale pořád je to příjemně utlumené a civilizované. A když je potřeba zabrat, tak mu umí, než se pořádně nadechne turbo, pomoci elektromotor.
Takže jak spojení inteligentní převodovky s Mild Hybridem funguje? Muselo dát spoustu práce to takhle odladit, podle nálady máte pod sebou buď úplně normální auto nebo celkem ekologickou hračku nebo fakt zábavné a řízné auto (přiměřeně objemu motoru a jeho výkonu samozřejmě). Po letech s motory, které kvůli úspoře gramů CO2, prakticky ztratily vnitřní odpory a nedokázaly auto brzdit motorem je tu opět auto, které to umí a velice efektivně.
Tohle pohonné ústrojí je velice komplexní řešení, které funguje naprosto skvěle
! A pozor, tohle je teprve druhé auto, u kterého mě neruší S/S. Tenhle motor zhasíná a startuje bez jakýchkoliv vibrací a projevů „nespokojenosti“. Po zkušenosti s Konou Hybrid je to už podruhé motor, u něhož nemám pocit, že by S/S motoru ubližoval, v jeho projevu není po nelibosti ani stopy. Ovšem v režimech „NORMAL“ a „SPORT“ systém respektuje stisk tlačítka S/S a motor nezhasíná. Pouze v režimu „ECO“ je fuk, zda jste tlačítko zmáčkli či ne – systém si ve jménu „ECO“ rozhoduje sám
.
Jen drobná zmínka o řízení – zpětná vazba je prakticky nulová, na rozdíl od chování pohonného ústrojí jsem neznamenal na jeho chování změny v jednotlivých módech, ale třeba jsem byl jen příliš zabrán do žasnutí nad podvozkem nebo nad proměnami chování pohonu
.
V neděli jsme si dali s dcerou výlet na Kuks – chybělo nám něco fotek. Nikam jsme nespěchali, jeli jsme prostě na výlet. A tohle nám po návratu ukázal PP:
- PP.jpg (88.58 KiB) Zobrazeno 2419 x
Moje stávající zkušenost říká, že u prvních nádrží kecá PP až o 0,5 litru. Ale i tak je na úplně syrové auto spotřeba do 6 litrů obyčejného naturalu 95 skvělý výsledek. Pokud by to bylo na Vervu100, a nejlépe s DCT, tak by to bylo do 5,5 litru jako nic.
Jen tak na okraj - na šestku 2.500 otáček = 115 km/hod., 2.800 otáček = 130 km/hod. (dle otáčkoměru a rychloměru
).
Jak to celé uzavřít? Při vyzvedávání auta jsem byl plný despektu a po zaparkování doma jsem byl na vrcholu nadšení. Jsem v naprostém šoku jak se podařilo nastavit podvozek a jak vyladit pohonné ústrojí
. Běžné provedení nové i30 se mi úplně nelíbí, N Line je jednoznačně atraktivnější variantou, ale podvozku jsem se bál. Nechápu jak tohle auto funguje. Jestli půjde vše dobře, tak v červnu příštího roku by měl stávající N Line jít o dům dál. A já naprosto vážně zařazuji do výběru novou i30 PDE kombi N Line Premium 1,5 T-GDi Mild Hybrid DCT – jsou věci, kterých se ve výbavě nehodlám vzdát a přeci jen jsem už zlenivěl a DCT je skvělá! Potřebuji takové auto? NE! Dává tahle volba ekonomický smysl? NE! Jenže to auto je tak skvěle sladěný a v mezích aktuálních možností v téhle šedé tak krásný, že ho prostě
CHCI!!!
A ještě doplnění – padla tu mezitím otázka přímého srovnání motorů 1,4 T-GDi a 1,5 T-GDi. To je velice ošemetné, pokud pomineme „ECO“ mód, je pomoc elektromotoru novému motoru natolik znát, že nový motor ten původní sejme kdykoliv a kdekoliv. Nový motor má též jemnější projev, a to musíme uznat, že už motor 1,4 T-GDi je nadstandardně kultivovaný. I ve spotřebě bude nový motor vyhrávat, pomoc elektromotoru přichází v okamžicích, kdy by spalovák „sežral“ nejvíc benzínu, tento okamžik zahájení akcelerace překryje elektro, takže auto šetří benzín ve všech režimech, i ve SPORTu
.
Mimochodem – podle toho jak často a intenzivně probíhá rekuperace, tak se nemůže podařit baterku úplně vyždímat
. A když jsem hledal jestli se nedá někde zobrazit jaká je úroveň nabití baterie, tak jsem například našel v nastavení automatické uzavření vnitřní cirkulace při použití ostřikovačů čelního skla, aby se do interiéru nedostal odér kapaliny do ostřikovačů…
.
Jak jsem avizoval už v pátek, tento text je napsán několik dní před zveřejněním (s pouhým doplněním drobných postřehů získaných během víkendu). Tohle auto mě ale tak moc překvapilo, že jsem nechtěl ostatní testující ovlivnit a chtěl jsem jim, alespoň trochu, ponechat předsudky, které jsem měl sám
.
Závěrem opět děkuji
https://centrumpraha.hyundai.cz/ za zapůjčení testovacího vozu. Za to, jak mi tohle auto zamotalo "šišku" už tak moc vděčný nejsem
.