DPF je zařízení, sloužící ve výfukovém systému dieselových automobilů k zachytávání pevných částic. Jsou to saze, které obsahují zdraví nebezpečné látky. Filtr je tvořen keramickým tělesem s voštinovou strukturou složenou z karbidu křemíku. Je vyroben tak, aby skrze něj mohly procházet výfukové plyny, ale přitom zachytává jemné saze a další pevné nečistoty. Filtr by tedy měl, podobně jako katalyzátor, napomáhat čistějšímu a ekologičtějšímu provozu vozidla. Jenže, jak je to doopravdy? Je filtr pevných částic spásou pro životní prostředí?
Představme si, že třídíme odpad. Stranou dáváme plasty, papír, sklo. Poctivě vyhazujeme elektrospotřebiče do příslušných kontejnerů, zažíváme hřejivý pocit z dobře vykonané práce. Něco jsme udělali pro ekologii a bude se nám lépe usínat. Jenže... Pokud bychom třídění odpadu přirovnali k filtru pevných částic, pak by to vypadalo asi tak, jakoby někdo po Vás přišel a kontejnery s tříděným odpadem promíchal a rozházel. Pocit radosti je rázem pryč. A to je právě problém s (ne)ekologickým DPF.
Pomáhá DPF lepšímu životnímu prostředí?
Zhruba každých 300 ujetých kilometrů se DPF zanese sazemi a řídící jednotka vyvolává proces čištění – spalování nečistot. Při regeneraci filtru je třeba dodržet jisté postupy. Zpravidla je nutné vozidlem jezdit stálou rychlostí kolem 80 Km/h po určitou dobu (dokud kontrolka signalizující ucpaný filtr nezhasne). Tato nucená projížďka nejen zdržuje, ale ještě při ní dochází ke zvyšování spotřeby. Možná si řeknete, že tohle se čas od času dá přežít, těch pár desítek až stovek korun za naftu navíc každých cca 300 km také není úplně drastický zásah do rozpočtu, tak co. Jenže, ono to není jen o pár korunách...
Kam se poděla ekologie?
Ačkoli při regeneraci DPF dochází ke zvýšení teploty výfukových plynů, stále se při teplotách kolem 500 °C až 600 °C (dle typu) jedná o nedokonalé spalování. Výsledkem je i při nejlepší dobré vůli pouze to, že saze kompletně nevyhoří, pouze se jaksi vyženou najednou ven. Asi je každému jasné, že takový proces likvidace sazí nemá s ekologií nic společného.
Stejně jako katalyzátor, také DPF je vlastně jakousi překážkou v potrubí výfukového systému. Následkem horší průchodnosti spalovaných plynů motor nemá takový výkon, jako bez DPF. Při použití filtru se proto uměle navyšuje výkon motoru nutností více přidávat plyn, čímž roste spotřeba a motor i výfukový systém jsou více namáhány. Když si uvědomíme tyto skutečnosti, pak nám jasně dochází, že s ekologií u DPF to asi nebude to pravé ořechové a navíc to stojí nás řidiče nemalé peníze.
Fakta o ekologii filtru DPF
Výroba filtru a jeho následná likvidace po dožití je ekologicky náročná.
Filtr je drahý (u některých aut až 50.000 Kč, dle modelu) a vydrží jen cca 150.000 km
Škodliviny ve filtru se stejně dostanou do okolního prostředí při jeho regeneraci.
Provoz auta s filtrem je dražší než bez něj – vyšší spotřeba, rychlejší opotřebení motoru, výfuku..
DPF si nerozumí s bionaftou – nutí nás spalovat klasickou naftu
Když na tato fakta komplexně pohlédneme, jednoduchým selským rozumem dojdeme k závěru, že DPF je v autě nejen zbytečnost, která ekologii na oko sice pomáhá, ale v konečném důsledku přírodě škodí a navíc je to velká zátěž i pro naši peněženku! Spočteme-li si nutnost filtr servisovat, po čase kupovat nový, vyšší spotřebu auta, větší opotřebení výfukového systému a motoru a na druhou misku vah položíme údajný přínos filtru, pak je jasné, co v mnoha ohledech misky vah převáží.
DPF je zbytečný, v komplexním náhledu zatěžuje životní prostředí
I když by se tedy mohlo zdát, že DPF je zázračná součást dieselových automobilů která šetří životní prostředí, logicky docházíme k závěru, že filtr nejen nepomáhá přírodě, ale v konečném důsledku ji ještě více škodí! Kde je tedy chyba? Proč nás výrobci nutí kupovat si auta s DPF? Odpověď je nasnadě, ale to už nechám na Vás...
http://www.odstranenidpf.cz/clanky/ekol ... ych-castic