Axeli
Na Slovensku jsem více, jak doma, ale v roce 2014, když jsem tam byl na dovči na tom šialeném
dalekém východě, přesně ve druhé polovině srpna, bylo zrovna 70. výročí SNP. Vzal jsme své dvě děti (tehdy syn 6 let, dcera skoro 12 let, to je tak, když si roky užíváš
a děti si pořídíš až ve 38 a 44 letech života, no dnes jsem rád, že dýchám
, nevím, kam dříve
) a jeli jsme do Svidníku, pak k Dukelskému památníku a za hranice do Polska do obce Dukla a okolí. Děti byly nadšené, syn samozřejmě z techniky, která se tam nachází, i ve Svidníku a dcera, která je jinak velmi zvídavá, se stále vyptávala a já jí říkal, co ta "Dukla"" vlastně je, znamená + vše, tedy, co vím a znám
o arm. sboru gen. Svobody. Později jsem jim doma ukázal své fotky z přelomu 60. a 70. let, když jsem tam byl se svými rodiči. Jenom jsem jim říkal a doslova s důrazem ke své dceři, ať nikdy na to nezapomenou, co vidí, že tady (i přes chyby Dukelské opera, ale kde nebyly, že ? A že ona se to už nikde učit patrně nebude, není politický zájem a poptávka + dnešní mladí učitelé jaksi mimo mísu) umírali naši českoslovenští hrdinové a vojáci Rudé armády proto, aby se ona mohla později narodit, tak jako já 19 let od konce války, ve svobodném a osvobozeném státě a doslova jsem jí řekl, jaké plány měl s českým národem Hitler a Heydrich. Plus jsem jí řekl, že byli samozřejmě i hrdinové na západní frontě, v RAF atd. Věřte, že od té doby, už utekly více, jak tři roky, za mnou chodí a zajímá se a vyptává se, co se dějin naší země, válek atd. týče. Jsem za to strašně rád a rád jí na vše odpovím, co nevím, to si vygůglujeme + staré knihy, publicistiky aj. Jo a ještě doplním, samozřejmě, že jsem při cestě na Duklu koupil kytici a položil u památníku. V tu chvíli jsem byl opravdu hrdý na padlé vojáky. A jsem hrdý i na ty, co ještě žijí. Je jich jako šafránu. Když jsem byl v tom Svidníku, zrovna tam byla slavnost k SNP. Nevěřil jsem, kolik tam bylo lidí, opravdu hodně, i rodiny s malými dětmi, mládež, všichni slušně oblečeni. Je tam docela velká socha gen. Ludvíka Svobody, tolik kytic a věnců u ní, neskutečné. O to více jsem smutný z toho, jaká šílená hysterie je nyní kolem např. Havla, kdy jeho rodina se měla za Protektorátu jako prasata v žitě. Kdy se pouze upřednostňuje USA a jejich zásluhy ve 2. SV atd. atd. Kdy se zapomíná a záměrně se potlačují naše národní tradice, zvyklosti a naše hrdost. Dehonestuje se tehdejší SSSR a Rudá armáda. Ale rok, co rok téměř nikde zmínka o 6.10.1944. Nebo o Ostravsko-opavské operaci, kdy padlo neskutečně mnoho našich vojáků a vojáků RA v jedné z největších bitev v Evropě na sklonku války. A když už, tak pořád, co na tom bylo špatně, žádné klady a pozitiva, že i bez takové Dukly, by nebyl brzy konec války. Stydím se za to, co se stalo s naší společností. Kdy padlí za svobodu už nic neznamenají, ale Lavičky Václava Havla už jenom čekají na vysvěcení. Promiňte mi za dlouhý příspěvek, nedalo mi to .................... Sorry rozkecal jsem se, nechci agitovat, nebyl jsem a nejsem komunistou, ale je mi z toho všeho smutno
.