jo, ty PéDéčka maj sdružený vstřikovače poháněné vačkou a jen pro zajímavost palec vačky na hřideli je větší než palec vačky na ventil. Jsou tam obrovské síly a taky to odebírá hodně výkonu a hodně to chrochtá
. Starší TDI, jak už psal Hujer, maj klasické rotační čerpadlo poháněné řemenem (66kW, 81kW). To PéDéčko je třeba ve Fábii RS 96kW.
Jinak TDI znamená Turbo Diesel Injection (přímo vstřik, diesel, turbo). Konkurence to značuje podobně . Opel a Renault DTI, atd..
CRDi (Common Rail Diesel Injection) je poměrně nový typ vstřikování nafty. U konkurence označován též jako CDI (Mercedes Benz), TDCi (Ford), CDTi (Opel), DCi (Renault), HDI (Peugeot + Citroen), JTD (Fiat).
První seriově vyráběné auto s přímovstřikem nafty, ještě bez Common railu, měl Fiat Croma 2.5 TDI, někdy v roce 1989. Naopak první přímovstřikový benzin v seriové výrobě měl Mitsubishi v modelu Carisma, s označením GDI (Gasoline Direct Injection) rok asi 1996.
Kdo měl první Common Rail si ted nevzponemu.
Pricip Common railu je následujicí: Podávací čerpadlo v nádrži podá naftu asi pod tlakem 5-6barů do vysokotlakého čerpadla (v podstatě jen dva výrobci : Bosch a Delphi). Vysokotlaké čerpadlo je poháněno nejčastěji řemenem, někdy řetězem. To podá naftu do Railu (něco jak palivová rampa u nšich nepřímovstřikových benzinů), ale pod vysokým tlakem, 1400-1800barů dle typu a výrobce čerpadla. Hyundai používá čerpadla s nižším tlakem, těch 1400-1500baru. Rail - vysokotlakový zásobník paliva se dělá bud ten klasický liětový, nebo kulový. Na něj jsou napojeny trubky z jednotlivých vstřikovačů. Počet trubek odpovídá počtu válců + jedna přívodní od čerpadla. Vstřikovače jsou ovládány elektromagneticky, dnes už se objevují piezovstřikovače. Maj rychlejší odezvu a můžou pracovat s větším tlakem. Každý vstřikovač si vezme tolik nafty, kolik potřebuje, to udává ECU dle dat z několika čidel dle zatížení motoru, teploty vzuchu, teploty paliva, teploty chladicí kapaliny, polohoy plynového pedálu, váhy vzduchu, atd... Jedne vstřik se skládá z několika předvstřiků, hlavního bstřiku a pak jeden nebo dva dovstřiky. To vše na jeden pohyb pístu. Chod je tak klidnější, tišší a vyrovnanější.
Nešvarem všech commonrailů je náchylnost na kvalitu nafty, kdy se pak zadíraj čerpadla a jejich špony pak putujou i do vstřikovačů. Některé starší commonraily maj i zpětné vedení paliva (přebytku, co nešly do vstřikovačů) do nádrže. PAk to zasviní i nádrž a trubky, takže komplet palivový systém.