Hyundai club - forum

Po vlně testů Tucsonu NX4 je čas změnit téma . S počínající reklamní kampaní na nový model BAYON jsme dostali možnost si jej vyzkoušet na vlastní kůži. Během prodlouženého víkendu nám konkrétně bude dělat společnost Bayon 1,0 T-GDi 74 kW s manuální převodovkou ve výbavě Smart s paketem Climate v metalické barvě Brass – konfigurátor si tento vůz cení na Kč 468.890,-- vč. DPH po odečtení prémie.

Bayon je typickým představitelem aktuálně velmi módních crossoverů, hatchback segmentu B to není (ovšem z i20 vychází), na to je vysoký, SUV to není, na to je nízký – opravdu je tedy jakousi křižovatkou .
Výbava Smart již disponuje nejen předními LED pro denní svícení, ale i komplet přední světelnou technikou s touto technologií. Denní LED jsou společné s předními blinkry – velmi výrazné řešení, kde riziko přehlédnutí je sníženo na minimum . U vozů v bílé barvě mám při tomto pohledu pocit, že designér je fanoušek StarWars – mně to evokuje helmu Stormtrooperů .
Samotné členění přídě je velmi zajímavé – opět hlavní světlomety vlastně na bocích přídě, nad nimi již zmíněné DRL/blinkr, velká maska chladiče nad níž je v lakovaném pásu velký znak a úzká štěrbina před začátkem kapoty. Tohle auto si ve zpětném zrcátku s jiným nespletete. Základní tvar karoserie není až tak neobvyklý, má evokovat malé SUV a myslím, že se mu to daří. Jestliže příď a záď jsou skutečně originální, zboku působí Bayon konvenčně. A přitom celek působí esteticky kompaktně . Při bočním pohledu zaujmou první odkazy na příbuznost s výchozí i20 BC3 – stejná, zvláštně tvarovaná, zpětná zrcátka, shodné kliky dveří a identická 16‘‘ litá kola (velmi pěkná). Záď je opět poněkud divočejší a přijde mi snad i kontroverznější než příď. Tvar zadních skupinových světel je zajímavý, oceňuji umístění blinkrů na očekávané místo v zadních skupinových světlech, šetření se projevuje na jedné zadní mlhovce a jedné couvačce umístěných spolu s odrazkami výrazně níže. Zádi nicméně dominuje hodně výrazný znak , který je vždy v lesklém kovu na černém podkladu, to se fakt přehlédnout nedá .
Výrazný a nápaditý design jsme si v krátkosti prošli – fotky vydají za stovky slov a hurá do interiéru .

Pokud by vám někdo zavázal oči a posadil vás do tohoto interiéru a chtěl od vás slyšet v jakém autě sedíte, tak první co vás musí napadnout je aktuální i20. A rozhodně byste měli pravdu! V interiéru nejsou rozdíly mezi i20 a Bayonem prakticky žádné. I zde platí, že výplně předních dveří designově navazují na palubní desku, která používá horizontální členění a ozvláštňuje jí horizontální žebrování, ve kterém se skrývají výdechy ventilace. A též dveřní výplně evokují toto žebrování. Ve zkoušeném autě je interiér celočerný, sice na první pohled může působit fádně nebo i možná ponuře, ale po pár kilometrech jsem zjistil, že se mi to vlastně líbí, je to takové kompaktní a elegantní .

Opět tu máme „ušatý“ volant, který může na první pohled působit neobvykle či zvláštně, ale po chvíli to přestanete vnímat. Má správný průměr i tloušťku věnce, osazen je obvyklými tlačítky, které všichni uživatelé aktuálních vozů značky důvěrně znají. A za volantem je též už náš starý známý 10,25‘‘ tablet nahrazující přístrojový štít. Jeho grafika a obsah jsou samozřejmě shodné s i20, ale i s Tucsonem NX4. Pro nás, kteří sedláme i30 PDE s konvenčními přístroji je „problém“ jenom vzájemné prohození pozice otáčkoměru a rychloměru. Na kapličku s klasickým „kšiltem“ navazuje MMS, zde bez vestavěné navigace, ale na AA si pomalu zvykám a už ani tento zdroj navigačních informací mi nečiní potíže. V této konfiguraci máme ve výbavě manuální klimatizaci, její ovládání je jasné, srozumitelné, ovladače mohutné. Před řadící pákou je seřazena obvyklá plejáda tlačítek vyhřívání sedadel, vypínání/zapínání parkovacích senzorů a přepínání Drive módů. Po otevření zadních dveří nás čeká opět známý pohled – v podélném směru je zde stejně místa jako v již několikrát zmiňované i20. Na poměry segmentu B je zde dost místa v podélném i svislém směru, sám za sebe si sednu. Zadní pasažéry potěší nabíjecí USB konektor v patě přední loketní opěrky, i když je pravda jen jeden.

Otevřeme páté dveře a podíváme se do kufru. Zatímco testovaná i20 byla ve výbavovém stupni Style a měla tudíž stavitelnou podlahu kufru, Smart si musí vystačit s jednoduchou sololitovou podlahou. Kufr je tak sice objemnější, ale vypadá laciněji a při nakládání a vykládání věcí musíte překonat výraznější schod. A ten vás samozřejmě čeká i po sklopení opěradel. I zde platí, že plato, pokud pouze potřebujete převézt v kufru něco vyššího, lze zasunout v připravených kolejnicích za zadní opěradla A protože tento vůz není MHEV má pod podlahou kufru dojezdovou rezervu se základním nářadím.

A než se v dalším díle, někdy během víkendu, dopracujeme k tomu, jak tohle auto s tímto motorem jezdí – a máme to štěstí, že se motor a převodovka shodují s testovanou výchozí i20 - https://www.hyundaiclub.net/viewtopic.php?f=217&t=39926 ... ...tak si dovolím dvě poznámky na okraj.

Příbuznost s i20 bohužel nezapře absence schránky na brýle: U i20 jsem kritizoval absenci držáku zátky na víčku nádrže. Tady držák je, i když řešený, zjevně z prostorových důvodů, jinak než jsme zvyklí: Schválně se ve středu ráno, až budu Bayona vracet, podívám do nějaké i20 jestli tam tento držáček je a jen jsem ho přehlédl nebo se Bayon oproti i20 o kousíček posunul…..

Díky za opět skvělé čtení, těším se na pokračování. S těmi StarWars jsi mě dostal - to je fakt ono
Musím uznat, že Bayon je opravdu celkem zajímavý, ze předu určitě, ze zadu možná a snad bych si zvykl i na ty polámaný dveře. Co ale nějak nedávám, to je 468.890 Kč za tříhrnek 74 kW s manuální klimou - a to se to jmenuje Climate

Skvělá práce, jako vždy

Recenze pěkná, ale jak již bylo řečeno za 470 jen manuální klima je hnus. Další jsou ty černé 5.dvere- kouká se na to asi fajn, ale při různých podmínkách to auto bude zezadu hůře vidět…

Je čas zhodnotit, po zběžné obhlídce, jak Bayon jezdí .

Na podvozek jsem byl hodně zvědavý - podvozek i20 mi udělal radost a moc mě zajímalo jak se na něm, resp. jeho naladění, projeví vyšší stavba karoserie, která posune těžiště nahoru a na to je samozřejmě potřeba reagovat. Primární určení tohoto auta je rodinný transport, takže se dá očekávat maximální orientace na pohodlí posádky a předvídatelnost a bezpečnost jízdního chování. A tomuto zadání šli konstruktéři maximálně vstříc. Snaha o komfort a nezáludnost se projevuje na každém metru, a když už to s nájezdovou rychlostí přeženete dostaví se známá a bezpečná nedotáčivost, se kterou si drtivá většina řidičů dokáže poradit. Samozřejmě jsem vyzkoušel co se zadní jednoduchou nápravou udělá nerovnost v zatáčce, ale k ničemu nepředloženému nedošlo, samozřejmě se dozvíte, že zadní náprava musela s nerovností zabojovat, ale žádná ztráta kontroly se nekoná.
Vzhledem k tomu, že Bayon z i20 vychází, srovnání se přímo nabízí a díky stejnému obutí jako na loni testované i20 je i možné. Naladění je i20 skutečně velmi podobné, ale na vyšší těžiště se reagovat muselo. Osobně bych si tipnul, že naladění tlumičů je stejné nebo téměř stejné a na kompenzaci vyšší stavby bylo využito tužších pružin. Podvozek i20 je tak o pověstný "fous" pohodlnější a díky nižšímu těžišti jistější.

Motor je "starý známý" a zcela otevřeně přiznávám, že je to můj oblíbenec. 1,0 T-GDi umí jezdit úsporně, přitom rozhodně není brzdou provozu. Zkoušený Bayon je miminko, které ještě nemá najeto ani 1.000 kilometrů, a tomu samozřejmě odpovídalo i to, jak jsme se k motoru chovali. V rámci sobotního testu na Jemništi nějaké lehké testy pružnosti a dynamiky proběhly, dnes jsme si dali rodinný výlet na Opočno - většina trasy je po dálnici, nijak jsme se neloudali a klima běžela celou cestu: Účet za celý test vychází po více než 500 kilometrech dle PP na 5,1 litru. Tentokrát toleranci PP dotankováním neověříme, auto jsme dostali skoro suché a víc než 1 nádrž neprojedu . Ale zkušenost říká, že PP kecají o cca 0,2 litru. Předpokládám, že spotřeba za test nepřekročila 5,3 litru Naturalu 95, což je na syrový motor hodně dobré a troufám si tvrdit, že se 100 oktanovým benzínem a po zajetí je dlouhodobý průměr 5 litrů v našich podmínkách provozu možný.
K motoru ještě jedna poznámka - drive módy jsou dva - Comfort a Sport. De facto mění jen reakce plynového pedálu a za sebe musím říct, že Sport považuji za lepší volbu, pedál plynu v tomto módu reaguje plynuleji a "logičtěji". V režimu Comfort musíte pedál poslat k podlaze, na můj vkus, i při mírné potřebě zrychlení až moc .
Manuální převodovka nepřekvapí, opět se nabízí srovnání s výchozí i20 a je to prostě stejná převodovka - dráhy má jasně vymezené, nejsou zbytečně dlouhé. Za úplně hladký bych pohyb páka zatím neoznačil, ale je nutno brát v potaz syrovost zkoušeného auta .
Řízení je poměrně rychlé a přesné, auto na pootočení volantu reaguje okamžitě, ale přes elektrický posilovač nedostanete žádné info, co se pod koly děje. A neškodilo by, kdyby posilovač pomáhal krapet méně .
A brzdy jsou nám stará dobře známá klasika - dobře dávkovatelné, s rychlým nástupem a cítíte, že se na ně můžete spolehnout.

Celkové hodnocení? Bayon je velmi dobré auto, jeho design je dost osobitý a ne všem se bude líbit, já patřím k jeho fanouškům .
Každého, kdo si tohle auto pořídí chápu a rozumím důvodům pro jeho pořízení. Má pohodlný podvozek s jistými a nezáludnými jízdními vlastnostmi, je přiměřeně prostorný, díky vyšší stavbě je kabina vzdušná a je možné si sedadlo řidiče dát hodně vysoko, pro onen pocit z řízení SUV, kterým ale Bayon skutečně není.
A koupil by si ho? Ne. Ale primárně proto, že tu má staršího brášku a svého dárce orgánů - i20. Sice je v interiéru méně vzdušná, ale díky nižšímu těžišti je její podvozek o onen pověstný fous pohodlnější, klasické osobáky jsou mi bližší a ještě je levnější . Nebýt ovšem dárcovské i20, pak není důvod, aby se Bayon nedostal na seznam možných obyvatel naší garáže .

A závěrem pár poznámek pod čarou...
Už v testu i20 jsem litoval, že něco tak obyčejného a samozřejmého, jako je krytka spodního uchycení bezpečnostního pásu chybí. Tady se příbuznost bohužel nezapřela: Je to škoda - jednak to vypadá lacině, jednak hrozí poničení bot zadního pasažéra, v létě teoreticky i zranění

Další důkaz šetření jsou vnitřní madla - v jejich "mističkách" není žádná měkčená podložka, a tak karamelky, které je dcera zvyklá tam vozit, dělají při přejezdu nerovností pekelný kravál

Ale ono se najde i místo, kde se nešetřilo. V Tucsonu NX4 nás zaujalo, že místo pro opření/odložení levé nohy nemá žádnou úpravu. Bayon si koberec chrání: A je zde i pěkně vidět umístění ovladačů vlevo pod volantem .

A není na škodu okolí připomenout, že si za tmy můžete na cestu posvítit na úrovni dneška A svítí opravdu výborně!

Jsem si vědom, že tu některé poznatky mohou chybět což pramení z toho, že jsem na mnohokrát zmíněný test i20 z loňska navazoval. Pokud vám tu něco chybí, prosím, věnujte pozornost testu i20 .

Moc díky HCP https://centrumpraha.hyundai.cz/ za půjčení a možnost vyzkoušet "Banána" na vlastní kůži.

WalterB píše: ↑02 črc 2021, 21:22 Co ale nějak nedávám, to je 468.890 Kč za tříhrnek 74 kW s manuální klimou - a to se to jmenuje Climate

Vtipné je, že paket Climate znamená vyhřívání volantu a předních sedadel + zadní tmavá skla .

Cena je jiná otázka. Obávám se, že si budeme muset zvyknout - ceny aut žene nahoru zvyšování cen vstupů (např. oceli), výpalné Bruselu a náklady na vývoj baterkáčů. Vnímání cen u zákazníků do určité míry deformuje cenová politika u i30, která je vlastně překvapivě levná...
Já třeba na i30 oceňuji automatické dojezdy všech oken oběma směry už i v nižších výbavách, zatímco Bayon ještě ve výbavě Smart nemá tuto položku vůbec a Style jen u okna řidiče ...

Bayon: Nemastný - neslaný

Po nějaké době vhodná konstelace hvězd umožnila opět se potkat s pár moc fajn lidičkami a jako bonus usednout za volant další novinky ze stáje Hyundai. Tentokrát to byla novinka, která je na trhu pár týdnů a na cestách ji zatím nepotkávám. Jde o model Bayon, jehož srdcem byl litrový tříhrnek.

K testu jsme dostali auto v hodně zajímavé a líbivé šedivé metalíze jménem „Brass“, o které lze říct, že bude patřit do kategorie tzv. „bezúdržbových“ barev. Prach a lehké ušpinění na téhle barvě vidět nebude, což se nedá říct o pásu mezi zadními světly lakovaném v lesklé černi. Na tom budou nečistoty vidět jedna radost. Dodám, že v tomto pásu je umístěno i velké stříbrné logo Hyundai a pod ním čočka couvací kamery.

Dizajn exteriéru hodnotím pozitivně. Líbí se mi a je zajímavý, i když možná netradiční. Má svůj styl. Líbí se mi zepředu, zboku i zezadu. Opět, jako u několika jiných modelů tohoto výrobce, mám pocit, že auto vypadá líp ve skutečnosti než na fotkách. Co mi vadí, bez ohledu na značku a velikost auta, vzadu je pouze jedna mlhovka a jedno světlo na couvání. Obě osazena klasickými žárovkami. Ty jsou i v koncových světlech, zatím co vpředu auto využívá na svícení technologii led.

Interiér je jednoduchý a přehledný. Na první pohled zaujmou netradičně tvarovaná ramena volantu, která ale po chvíli jízdy člověk přestane vnímat. Za volantem je digitální displej, evidentně stejný jako v Tucsonu aktuální generace s označením NX4. Tady ale netrčí do prostoru, konstruktéři ho schovali do kapličky, na kterou navazuje kaplička displeje multimediálního systému. Jak bylo zmíněno, interiér je komplet převzatý z i20. Je líbivý, s charakteristickými vodorovnými linkami středem přístrojové desky a zasahujícími zčásti do předních dveří, za kterými se ukrývají i výdechy topení. Ty mají zarážku, po jejím překonání lze průduchy uzavřít. Hezky vyřešený detail. Všude jsou použity tvrdé plasty, jejich slícování se ale zdá být zvládnuté, nikde nic nevrže. I když… divné by bylo, kdyby u tak nového auta vrzalo ;o) Bohužel, i tady chybí schránka na brýle pod stropem. Negativně hodnotím chybějící jednodotekové ovládání oken. Potěšilo by alespoň u řidiče. Interiér je dostatečně prostorný pro 4 lidi, ačkoliv je auto homologované jako pětimístné. Velikost kufru také postačí, ačkoliv ve snaze o maximalizaci jeho objemu podlaha není rovná. V kufru je schod, dno kufru je pokryto laciným papundeklem. Bonusem je možnost zasunout plato za zadní sedačky.

Za volantem jsem se usadil pohodlně. Sedačka řidiče je výškově stavitelná, u spolujezdce tato možnost chybí. Nepříjemně mně překvapilo, že nastavení opěradel předních sedadel je řešeno páčkou, tudíž skokově. Kolečko a plynulé nastavování by bylo příjemnější, i tak jsem si polohu našel. Krásně tvarovaná boční zrcátka jsou elektricky stavitelná.

Po nastartování se před řidičem rozsvítí digitální displej. Motor je celkem slušně utlumen, není téměř slyšet, zato v sedačce jsou cítit lehké vibrace. Holt, daň za tříválec. Po rozjetí vibrace zmizí. Litrový motor se docela těžce sbírá z neutrálu, ne a ne se roztočit. Ano, bavíme o autě s nájezdem necelých 400 km. Jen pro porovnání, minulý rok na podzim jsem testoval i30 N-Line s motorem 1,5 T-DCI MHEV a nájezdem jen o 300 km vyšším, ale ten motor se choval diametrálně jinak, byl pln života a energie. Tohle je pro mě mrtvola. Na vnímání nic nezměnil ani režim Sport, rozdíl vůči režimu Comfort jsem nepoznal. Efektivní rozsah otáček u tohoto motoru je 2000 – 4000 ot./min.-1 Pod dva tisíce se nic neděje, přes čtyři to už moc nemá význam. Možná se motor s vyšším nájezdem probere k životu, tímto letargickým projevem mě ale opravdu nenadchnul.

Řízení je přeposilované, zpětná vazba od předních kol na bodu absolutní nuly. Člověk sice jede kam zatočí, ale na volantu to opravdu nepozná.

Podvozek… drží a jede. Rychlejší přejezd přes koleje znamená v interiéru celkem dost hluku od všech kol a zadní vlečená náprava má tendenci uskočit. Při průjezdu přes koleje nižší rychlostí auto zůstává klidné. Na hezké okresce člověk o podvozku vlastně ani neví.

Cenová politika je kapitola sama o sobě, cena je celkem sebevědomá. Svůj podíl na tom má neúprosný diktát EU…

Tenhle test se mi nepíše lehce. Na tohle auto jsem byl zvědavý a celkem jsem se na jízdu těšil. Bohužel, stačilo cca 500 m jízdy a stalo se nečekané… auto mě přestalo bavit. Jako celek. Doslova. Jak by řekl Kája, „tohle jsem opravdu nečekal“. Auto na mě působí hrozně sterilním dojmem. Je svým způsobem bezpohlavní. Řízení nenadchne, motor nejede, podvozek bez emocí. Neříkám, že je to auto špatné, to opravdu ne, své spokojené uživatele si najde. Můj zadek je ale naladěn na něco opravdu jiného a Bayon-u jsem na chuť nepřišel. Přemýšlím, kam ho zařadit… jako auto pro maminky, mladé rodiny s malým dítětem (nebo dvěma) nebo starší pár bude asi ideální. Jako přepravník z bodu A do bodu B bude skvělým společníkem pro někoho, kdo sedne za volant a jede a neřeší „věci okolo“. Radost z jízdy? Utopie.

Celkem zklamání! Za mne nevidím důvod ke koupi, to raději i20 s atmosférou!
Některé vzpomínané detaily jsou návrat o 10let zpět!
Škoda

"Banán" zjevně moc nezaujal ani diskutující tady na serveru, ani testery. Čistě teoreticky by se tu mohly objevit ještě 3 recenze, ale jestli se skutečně objeví popř. kdy, to se pozná...

Já si dovolím ještě jakýsi dovětek.
LKA se chová úplně stejně jako ve všech ostatních modelech posledních měsíců. Je to jen hlídač, aktivně auto uprostřed mezi čarami neudržuje, ale nereaguje zbytečně zbrkle. Nicméně většinu času byl vypnutý - to čemu teď říkají LFA je opravdu mnohem lepší pomocník .

Poměrně často se tu objevují dotazy týkající se zpřevodování - na šestku při 90 km/h je to 2.000 ot/min, při 110 km/h 2.500 ot/min a při 130 km/h rovných 3.000 ot/min.

A zaujala mě přední sedadla - mají nečekaně výrazné boční vedení, a to včetně sedáku: Mimochodem se mi v nich fakt skvěle sedělo

ako vlastníka predchádzajúcej generácie i20 (aj keď vo veľmi slušnej akciovej výbave) je pre mňa zaujímavé sledovať, ako dokázali v pokročiť s dizajnom a ešte ho vylepšiť avšak nehanbia sa šetriť na najrôznejších veciach.

nezaujal preto, pretoze napr oproti Stonicu to vyzera ako Dacia. Ako som pisal v inom vlakne, pri osobnej obhliadke som bol prekvapeny ako lacno je to auto postavene. Accent bola rozpoctovka v roku 2007 ale mnoho dennych detailov a veci na ociach bolo spracovanych vyrazne krajsie a hodnotnotnejsie (az sa tomu neda uverit ale je to tak(

Abych to tu trošku dorovnal

Naživo vypadá lépe než na fotkách.