Hyundai club - forum

Překvapení!!!

Je to neuvěřitelné, ale já jsem dobrovolně usedl do francouzského auta s prťavým volantem a budíky nad ním…
Takže začínáme s despektem na základě papírových předpokladů.
Proč jsem tohle auto zařadil na seznam? Primárně kvůli pohonu, protože už mě nebavilo čekat na novou Astru, jejíž vnitřnosti jsou stejné a teď to přiznám – zvenku se mi nová 308 prostě líbí! Nemůžu si pomoct, poměrně kolmá příď, rovná kapota, jasně opticky oddělená od kabiny pro posádku, vyvážené proporce a k tomu barva „modrá VERTIGO“, která je neskutečná – zářivá, dává nádherně vyniknout jednotlivým křivkám, vytváří hezký celek. Tohle auto se nedá přehlédnout a je fakt pěkné. A nové logo je taky hezké. Jediný detail, který bych si odpustil jsou falešné chromované koncovky výfuku . Vnější osvětlení je komplet LED, přední světla mohou být ještě o něco vymakanější ve vyšších výbavách GT (tam už jsou Matrixy). Ale i pomyslný střed nabídky je vpravdě dobře vybaven po stránce světelné techniky i výbavy.
Plug-in hybridy nejsou levné, a tak si musíme rovnou přiznat ceníkovou cenu testovaného vozu – s několika příplatky celkem Kč 975.000,--.

Tak jsem se přiznal, že zvenku je to pro mě pecka, tak schválně jak to bude uvnitř. Výplň dveří je na první pohled vcelku jednoduchá, zvláštní je, že základní materiál působí jaksi „tvrdě a lacině“, ale ono se o nějaký levný a tvrdý plast ve skutečnosti nejedná. Látkový pás vypadá na první pohled jaksi neukotveně, ale po zavření dveří se krásně spojí se stejným dekorativním prvkem na palubní desce. Baterie ovladačů je obvyklá a funguje zcela logicky, všechna okna mají automatické dojezdy. Opěrka ruky je měkčená, madlo pro zavření dveří je masivní, velmi příjemně a přirozeně se používá, aretace dveří je jasně vymezená, hezky plynulá. Zavření dveří je očekávatelně tlumené. Základní tvar palubní desky je na první pohled poměrně divoký, ale ve chvíli, kdy do auta sednete a zavřete dveře vás obejme. Jste v jakési kapsli, která má navozovat pocit bezpečí. Velice zvláštní – takhle na mě zatím žádný interiér nepůsobil. Opět tu máme kombinaci základního materiálu, který je hodnotnější a měkčí než vypadá, kolem přístrojového štítu trocha klavírního laku (ale není to tolik, jako jinde), látková dekorační lišta, která je moc pěkná, ale bude se hůř udržovat a samozřejmě obvyklý středový dotykový display. Pod jeho obrazovkou je prostor pro nadefinovatelná dotyková tlačítka pro nejčastější položky MMS a následují HW ovladače, které jsou masivní a fungují na jedničku – pevný chod, jasná odezva . Tvar palubní desky před spolujezdcem je fakt originální, na první pohled spíš divoký a překombinovaný, ale v reálu to fakt funguje…
Všimněte si výdechů ventilace, krásně zakomponované do palubní desky a v ideální výšce. Co není úplně optimální je přihrádka před spolujezdcem, která je sice hluboká, ale nijak velká a nepříliš pravidelný tvar taky nepotěší (ale je osvětlená LEDkou).

A vrátíme se pod MMS – zde máme startovací tlačítko, už z OPELů známý ovladač jízdy a jízdních režimů spolu s parkovací brzdou a držáky nápojů a navazuje loketní opěrka s úložným prostorem, který se otevírá, díky podélnému rozdělení, poněkud netypicky, ale na praktičnosti to neubírá. Když už jsme vpředu, tak zvedneme oči – centrální přední osvětlení je opět LED, máme zde i SOS tlačítko, ovšem opět bez schránky na brýle. Pěkné je vnitřní zpětné zrcátko tzv. bez rámečku. Sluneční clony jsou osazeny zrcátky, jejichž osvětlení je opět řešeno LEDkami, které se rozsvítí po otevření krytky (při zapnutém zapalování) samy. Všimněte si v odrazu zrcátka vnitřního osvětlení nad zadními dveřmi – opět LEDka.

A co moje křivá a bolavá záda říkají na posezení? Tyhle sedačky nejen parádně vypadají, ono se v nich i skvěle sedí . Tuhost výplní je ideální, tvarování skvěle podepírá, kde podepírat má, mají velmi dobré boční vedení. Rozsah nastavení sedadla je více než vyhovující. A rovnou přiznám, že v tomto Peugeotu už nejsem příslušníkem menšiny – pohodlně jsem se usadil, nastavil volantík a věnec mi nekryl ani milimetr přístrojového štítu . Takže poloha za volantem zcela v pořádku.

A hurá dozadu. Design a provedení výplně jsou stejné jako u předních dveří, šetření ve stylu Corsy a Mokky se tady nekoná – měkčená opěrka ruky a opět látkový dekor. Jako by nestačil šok z perfektní pozice za volantem, máme tu šok druhý – na zadních sedadlech je rozhodně dostatečný prostor pro nohy v podélném směru. Sedadlo řidiče je nastavené na mě a pořád je tam místa dost i když rozvor není nijak zázračných 2.675 mm – skutečně jsem čekal, že mě dcera pošle do háje. A ono ne. Prostor označila za zcela vyhovující. A i pro mě je tam místa dost, a to i na výšku. Poloha zadního sedáku a jeho sklon jsou zcela v pořádku a je znát, že tady se počítalo s přepravou dospělých i na dlouhé trasy. Kotvy ISOFIX jsou, stejně jako u testovaných OPELů, schované za zipem. Tak super řešení jako má stávající i30 to není, ale aspoň nehrozí potrhání polstrování . A aby se cestující vzadu cítili opravdu dobře, mají tu své výdechy ventilace a zásuvky pro dobíjení elektroniky (to je jaksi pro naší lady mezi prioritami).

A jsme u zádi – tedy u kufru.
Čekat od hatchbacku segmentu C nějaké objemové zázraky je samozřejmě naivní. Ale rozhodně bych ho neoznačil za nedostatečný, plug-in hybrid udává 361 litrů, podlahu kryje tlustý koberec, tvrdá podlaha není zapotřebí, pod ním už je jen plech a malá schránka na lepící sadu a tažné oko. Po sklopení opěradel zadních sedadel vznikne rovná plocha bez schodu. I kufr je osvětlen LEDkou (jaká to změna oproti naší domovské značce… ). Potěší propracované uchycení plata i dva pořádné úchyty k zavření kufru. Když už jsme vzadu – přesně tyhle detaily mám rád . A tím jsme statickou prohlídku ukončili, v dalším postu budeme jezdit .

Na plug-in hybridu je velmi příjemné, že spalovací benzínový motor má 4 válce . Při objemu 1,6 litru s přímým vstřikem a přeplňováním disponuje výkonem 150 koní a 250 N.m. Pomáhá mu elektromotor o výkonu 110 koní a točivém momentu 320 N.m, ovšem systémový výkon činí (při síle jednotlivých motorů) vcelku skromných 180 koní a 360 N.m. Ta se na přední poháněná kola přenáší přes osmistupňovou automatickou převodovku.
Elektromotor šťávu sosá z akumulátoru o kapacitě 12,4 kWh (s užitnou kapacitou 9,9 kWh). Podle výrobce by námi zkoušená konfigurace měla mít spotřebu na 100 km 1,1 litru Naturalu a 25 kWh. Tak uvidíme co nám systém ukáže po absolvování obvyklého zkušebního úseku .

Dost bylo teorie, je čas zjistit, jak tohle auto s vlastní hmotností necelých 1,7 tuny (maximální je lehce přes 2,1 tuny) s vlečenou zadní nápravou jezdí.

O výborné pozici za volantem už byla řeč. Auto si pamatuje poslední nastavený jízdní režim, v našem případě hybridní. To vyhovuje, a vyrážíme. Auto se primárně snaží používat elektriku a spalovákem si pomáhat jen když to je nutné. I když si spalovákem pomůže, tak v tomto režimu pohodového přesunu z Černého mostu k nám, o něm stejně nevíme. Cesta po D10 je za námi, v hybridním režimu se 308 chová tak, jak očekáváte, pohybuje se tiše a snaží se být úsporná. Stejně jako u jiných hybridů sundání nohy z plynu aktivuje vcelku decentní rekuperaci, která se dá krapet zvýraznit stiskem tlačítka B, ale rozdíl je nečekaně malý.
Na konci Záp jako obvykle přepínám na SPORT – spalovák naskočí a převodovka podřadí o dva kvalty dolů. ECO provozu je autu zcela ukradené, chce se vyřádit. Pravá noha posílá plyn do podlahy a všech 180 koní se chce proběhnout. Činí tak velmi uspokojivým způsobem a v mžiku je na rychloměru třímístné číslo. Takže krapet ubereme… Motor má krásně naštvaný sound a elektromotor pomáhá s akcelerací a následně rekuperací. V tomhle režimu umí být tenhle pohon fakt zábavný .

Dojeli jsme do Toušně, prohodili se za volantem, přepli jsme režim na ELEKTRO, kde má auto preferovat baterku co to jen jde a vyrážíme na obvyklý okruh k testování spotřeby a podvozku. Spalovací motor za celý okruh skoro nenaskočil, auto upřednostňovalo baterku co to jen šlo. V tomto režimu už aktivace tlačítka B měla efekt skutečně znatelný a hodně rychle jsem přešel na snižování rychlosti před obcemi pomocí tlačítka B místo přesouvání nohy na pedál brzdy. Nebylo to vyloženě jednopedálové ovládání jako v Leafu, ale bylo to blízko .

Když už přišla zmínka na brzdy, chvíli se zdržíme. Pedál brzdy vyžaduje jakýsi zvyk či cvik. V první části chodu, řekněme cca 1-2 cm, je pedál poněkud gumový, v této části chodu pouze aktivuje rekuperaci, teprve v další části chodu se případně přidají brzdy a chod pedálu svůj projev změní na obvyklý, který známe z klasických aut. Tohle už se i naučil v hybridech poladit tak, že přechod z rekuperace k brzdám na projevu pedálu nepoznáte. Na druhou stranu to není tak hrozné, jako v prvním IONIQu hybrid, který jsem zkoušel před lety. Brzdy samy o sobě nemají tak ostrý nástup jako v , ale dají se velmi dobře dávkovat a sil mají dost.

A jaké je to řízení s prťavým volantem, který ani není pořádně kulatý? K mému obrovskému překvapení mí přišel naprosto přirozený. Dobře se drží, má příjemně tlustý věnec, převod je celkem strmý, takže pro většinu zatáček není nutno přehmatávat. A navzdory elektrickému posilovači není jen přesné, ale i něco málo prozradí o dění pod předními koly. Takže řízení - - bez výhrad, vlastně fakt příjemný a dobrý.

Tak na to nakonec stejně došlo – co podvozek?
Očekávání nejsou nijak vysoká, vzadu vlečka, obuté sedmnáctky s profilem 45 ….
Začínáme vedením stopy. Dle očekávání široké a nízké pneumatiky velmi dobře drží stopu, ani rychlé změny směru nečiní ani jedné nápravě problémy a auto jede kam se po něm chce naprosto jistě, s minimálními náklony. V rámci lehce nelegálních rychlostí jsem se na hranici adheze nedostal a apexy se trefovaly jedna radost. Ale co když se nám objeví díra v zatáčce? Ani tady zadek neuskočil, takže v pořádku. A přesouváme se na „tankodrom“. A čeká nás třetí šok! Nevím jestli to je tím, že jsem od toho podvozku vlastně nic nečekal, ale schopnost filtrace nerovností mě doslov šokoval! Díky výbornému odhlučnění pohonu je samozřejmě mnohem víc slyšet podlaha a podběhy. Je to lepší než v , ale na MX-30 to ještě nemá. Takže co se pod koly děje slyšíte, i když velmi slušně odfiltrované, ale očekávané rázy od zadní nápravy nepřicházejí, karoserie se očekávaně pohybuje, ale plynule, kontrolovaně a k ráně jsme zadní nápravu (zvukem, ne přenosem do karoserie) donutili jen jednou - tomu kanálu se vyhnout nedalo .
Moje žena to přirovnala k chování podvozku jejího Tucsonu. Má vlastně pravdu, ten projev je velmi podobný – jenže Tucson má vzadu víceprvek a používá pneu s profilem 60 a o dost delší dráhy tlumičů. Jsem velice překvapen jak se toto naladění podařilo, je sice horší než v Mazdě, ale velmi blízko nové Sportagi s elektronickými tlumiči, i když ta je odhlučněná lépe.

Nijak významně jsem si s konfigurací přístrojového štítu nehrál, pobavilo, že v režimu SPORT jsou okruží žlutá, v hybridu modrá a v ELEKTRO bílá. Pokud máte zapnutou navigaci, tak se ekonoměr změní ve výřez mapy před každou odbočkou, abyste nemuseli sledovat mapu na centrálním displayi. Grafika je samozřejmě stejná jako v testovaných OPELech, je velmi dobrá a display dobře vykresluje, a to včetně obrazu parkovací kamery.

A za kolik jsme zvládli zkušební úsek? Já pořád říkám, že údaje výrobce není problém dosáhnout . Jak to uzavřít? Nikdy jsem francouzská auta nevyhledával, ale tohle auto je fakt sakra dobrý! Nejen, že dobře vypadá zvenku a nakonec i uvnitř. Ono i nečekaně skvěle jezdí! A umí to i hodně úsporně. Ano, tohle auto je aktuálně na žebříčku hned na druhém místě, těsně za MX-30, což mě neskutečně překvapilo!
A nejen to, plug-in v obyčejném osobáku mělo být auto pro mě, ale moje drahá polovička se vyjádřila v tom smyslu, že tohle auto by fakt brala – líbí se jí a dobře se jí řídí .

Takže místo vyjasnění se nám situace tak nějak zamotává .

Nakonec bych rád poděkoval https://www.domansky.cz/kontakt/peugeot-cerny-most-2/ za půjčení.

Jsem strašně zvědavý na kombíkovou 308 – mám slíbeno, že až dorazí, tak se budu moct svézt .

Děkuji za počtení.

Exteriér ano, interiér ne Budíkům nad volantem jsem na chuť za ta léta nepřišel. Na druhou stranu je vidět, že to jde i bez kilometrů čtverečních klavírní černi

Díky za príjemné prekvapenie.Uvidím čo dvojča Astra,aspoň u nás s príjemnejšiou cenou.Navyše trocha klasiky v interiéry neuškodí.
Hlavne,že si sa vyhol 1,2Purtech.

Já jsem do toho taky šel s tím, že mě zajímá pohon a i-COCPIT není nic pro mě.
A pak jsem čučel jak to funguje a vlastně to nepřináší žádné omezení . Ten koncept se zjevně neustále vyvíjí, první aplikace mi taky neseděly .
Na sedmnáctkách byl podvozek nečekaně dobrý - ovšem já bych preferoval výbavu GT, kde už jsou osmnáctky s profilem 40 . Tam už obavy o poddajnost podvozku mám.
Doufám, že kombíka budou mít právě v GT, abych zjistil jak na tom podvozek na největších kolech je ...

Chlape,chlape kedy pripustíš,že chrbát v pohode je lepši ako pekný pohľad na parádne kola.
Už si zabudol na parádny Nline? Fakt vyzeral super.

Ovšem moje záda si ho pamatují .
A jednou fakt stačilo...

Díky za opět skvělý čtení

Já díky za přečtení .

Pěkné auto tenhle Pažout, trošku méně se mi líbí interiér. I- COCPIT je všeobecně kritizovaný novináři, já v tom ještě neseděl, ale jeden kamarád co je stejně vysoký ano a ten si to chválil. Takže největší problém je přemrštěná cena.

Když se podíváš na cenu jiných PHEV, tak je adekvátní...
Holt si musíme zvyknout, že auto za 300.000,- je minulostí ...