SUBARU Levorq 1,6T GTS 4WD CVT – 2018
Napsal: 27 bře 2022, 19:08
SUBARU Levorq 1,6T GTS 4WD CVT – 2018
Aneb jezdit po silnicích a projíždět zatáčky se dá dvěma (třemi) způsoby….
Kdysi dávno mi, už ani nevím kdo, je to fakt hodně let – říkal tehdy platnou poučku, že projíždět zatáčky se dá dvěma způsoby. Normálně a pak vozy BMW. Po vyzkoušení opravdu spousty aut v tom mém dosavadním motoristickém životě a ano byly tam i BMW a jiné zadokolky jsem si po vyzkoušení tohoto Levorqu dovolil tu poučku trošku poupravit. Co mě k tomu vedlo? Dozvíte se snad, po dočtení mého zcela amatérského posouzení poježdění s tímhle počinem Japonské značky.
Jak jsem se vlastně k tomuhle autu a jízdě s ním a v něm dostal? Pořídil si jej kolega jako soukromé auto, které stejně jako já, používá k cestám za naší prací, prakticky po celé střední Evropě. A vzhledem k tomu, že je to tak trochu blázen do všeho co má spalovací motor, včetně motorek- se mu vlastně ani nedivím i přes jeho věk blížící se důchodu (aktuálně v r. 2022 už v důchodu). Když jej člověk pozná a zná, hádal by mu o 15let míň, včetně jeho největších koníčků a těmi jsou- jízda na motorce- Ducati Monster 937 ccm- strašné dělo ze kterého jsem já i když o 5let mladší měl za jeho řídítky hrůzu a staženou prdel, že bych mohl cvakat 2,5mm měděný drát (po jízdě za kolegou se to změnilo na 6mm ocel!), a sledování rallye sportu naživo- včetně WRC. No a podle toho někdy jízda s ním v jeho autě- nejen- vypadá. Po dlouhých letech v Alfách Romeo v turbo dieslu… došel čas a dozrání ke změně na benzín s automatem a na Subaru. Hledání bylo dlouhé, takže v poslední chvíli se podařilo koupit ještě předfacelift s tlamou na kapotě, zaplať pán Bůh. Ta hladká kapota mi prostě k Subaru až tak nesedí. A ve výbavě GTS- ideál poměr mezi cenou a výbavou. Spousta lidí kritizuje Subaru za motor v tomhle autě: 1,6 a turbo. U Subaru věc docela nevídaná, ale po mé zkušenosti- nemám výhrad. Základem je to atmosféra z modelu XV, kdy byl pro sportovní dojem vozu přepracován na přímovstřik a nadopován turbem na 125kW a 250Nm, při kompresním poměru 11,0:1. V pohodě stačí i na tuhle docela velkou karoserii. Dojem trochu, ale jen trochu kazí CVT Lineartronic převodovka, kdy při větší, dynamičtější akceleraci je pomalejší a důsledkem je trochu hlučněji se projevující motor, ale nic, co by bylo nějak tragické, jen je potřeba s tím trochu počítat, třeba při dynamičtějším předjetí. Zase za tu spolehlivost a dlouhověkost to si myslím stojí.
Auto je to z mého pohledu z venku- krásné. V jednoduchosti je za mě síla a tohle je pro mne s prominutím opravdu etalon kombi, jak si já představuju.
Kufr o objemu 522 litrů je naprostým ideálem a k jeho členění a tvaru a zpracování nemám absolutně žádných výhrad. Trochu jinak je to s krycím platem, které mi přijde doslova blbě (japonsky) řešené a při stažení překáží buď v kufru, nebo na horní straně opěradel, hlavně uprostřed. Dívat se na to ve zpětném zrcátku fakt nechcete. Zrovna tak systém jeho uchycení po zakrytí je… nic moc je ještě slušně napsáno. Úložný prostor pod podlahou je jen milý bonus, stejně jako dojezdová rezerva.
Jinak je vnitřní prostor uvnitř vozu parádní, vzdušný a velmi, velmi dobře vypracovaný, včetně perfektního zpracování. Palubní deska, včetně přístrojů je řidičsky jedinečná, a když si zvyknete (a zvyknete si sakra rychle) na japonské pojetí umístění spousty různých tlačítek- ještě že tak, tak bez jakýchkoliv připomínek. Volant a ovladače na něm a pod ním, to je óda pro řidiče, stejně jako pozice za volantem a informace z horního- informačního displeje ve speciální zajímavé a zajímavě umístěné kapličce na vrchu uprostřed palubní desky. Máte je prostě na očích a nemusíte přeostřovat pohled ze silnice až tolik. Pod ním je hlavní displej autorádia a jeho systému, který hraje a funguje slušně, i když bych čekal trochu víc za ty peníze a to samé platí o ovládání celého systému, na které je potřeba si zvyknout. Pozice pro řidiče je naprosto perfektní a příkladná, stejně jako systém Eye sight a jeho opravdu bezchybné fungování, včetně barevného upozornění pod předním sklem- za to klobouk dolů. Neodpustí si poznámku k tlačítkům- kolíbkám vyhřívání sedadel. To je taková perlička a retro návrat do sedumdesátek, až se to člověku nakonec i líbí. Sedadla jsou kapitolou samou pro sebe a k tomu lze napsat jediné- prostě Subaru. Na velkou a podtrženou 1. Absolvoval jsem v tom voze několik cest z Opavy do Košic a zpět a jiné další a absolutně žádný problém, jak jako spolujezdec, tak jako řidič. I když jízda s tímhle autem po dálnici je jak to nazvat… vlastně docela nudná.
A pak přišel den D a naše společná akce v řetězárně Vamberk.
Proč den D pro mě? Kdo zná cestu po silnici č.11- Vamberk- Opava a její strukturu… ví o čem budu psát a proč jsem se o tomhle autě a jeho schopnostech rozhodl podělit s dalšími zvědavci.
https://mapy.cz/zakladni?planovani-tras ... B%5D&rut=1
Je to sice jenom 170 km, ale ty Vám o tom co máte pod zadkem a před sebou pod kapotou řeknou úplně vše, obzvlášť pokud tu cestu znáte prakticky nazpaměť.
Takže končíme naši 3denní akci na přetěsnění hydraulického pístu trhacího stroje na 600kN a vyrážíme k domovu. Sedám za volant a tlačítkem startuju modrého krasavce s plným kufrem.
Pokud zavřete dveře, tak v kabině prakticky nepoznáte, že je nastartováno a že se boxer pod kapotou umí ozvat, ale tady se fakt konstruktéři s odhlučněním motoru vytáhli až neuvěřitelně.
Upravit nejnutnější propriety, zapnout pásy a můžeme vyrazit. Na voliči za D a jedem. Lineartronic v intelligent módu řadí tak, že to prakticky řidič nevnímá a připadá si jak v trolejbusu, jen bez těch sběračů a drátů nad hlavou. Propleteme se přes Vamberk a vzhůru k Žamberku, mezitím se rozhoduju, kudy domů, jestli přes Pastviny, nebo Červenovodské sedlo a prakticky za Rybnou je rozhodnuto pro variantu B. Proč? No protože Levorq jede díky aktivnímu vektoringu v propojení se systémem ATS (active torque split) na všechna čtyři kola v zatáčkách tak, že nemusíte ubírat vůbec plyn. Prostě jak po kolejích a díky fantasticky nastavenému podvozku bez jakéhokoliv zaváhání, nebo zákeřné nedotáčivosti, natož přetáčivosti a pokud to už opravdu přeženete, tak stačí jen ubrat plyn a lehce srovnat volant a hned pod plynem dál. Jak dokázali ti lidi v Subaru udělat takový podvozek je mi opravdu záhadou. Ani měkký, ani tvrdý jak šutr, jízda po pěkné silnici je požitek na druhou a jízda po zalátaných cestách 2. a 3. třídy, přejezdy kolejí, není nic- co by Vás a Vaše záda mělo i při nízkém posedu nějak děsit. Prostě úplně v pohodě. Tohle prostě chcete za volantem takového auta zažít a co nejvíc. Takže Červená voda a na závěr Jeseníky a Skřítek… To bude nářez! Jen prosím o minimum kamionů a různých dalších nečitelných individuí.
Když tak nad tím přemýšlím, ona se taková jízda v Levorqu strašně těžko popisuje. Každému z nás dělá radost a rohlík na hubě něco jiného. Někdo má rád hodně rychlou jízdu na hranici adheze a někdy i za ní a dělá mu radost řešit právě takové situace, někdo má rád svižnou jízdu do té předchozí hranice a někdo si prostě jen tak pluje krajinou a užívá si tu možnost řídit auto. Přiznávám se bez mučení, já patřím na pomezí té druhé/třetí skupiny. Mladá léta a bláznění za volantem mám už dávno za sebou a i ty reakce, už nejsou co bývaly. Spíš si užívám tu jízdu, nechci být brzda provozu a jsem nejšťastnější, když mám v autě ten pocit s velkým P, kdy po nějakém čase za volantem a postupném osahání zjistím, že se ze strany vozu nedostanu do prakticky žádné záludné a blbě řešitelné situace. A to za volantem tohohle auta teda sakra mám! Je to prostě čistá radost z řidičského auta pro vyblázněné jedince, kteří vědí, kde jsou hranice fyziky a zbyl jim ještě v hlavě rozum a v rukou a zadku cit. Pak si fakt člověk na konci takové cesty s úsměvem řekne, tak to byl krásný zážitek za volantem, a kdy bude další?
Je to sice „jen“ 1,6 Turbo, ale bez problémů mě s rezervou vozila, jak po dálnici z Košic za průměrných 8,3l/100km ve svižných cca 145km/hod. A za popsanou jízdu z Vamberku mi v Opavě svítilo krásných 7,3l/100km. Na permanentní čtyřkolku s plným kufrem, paráda.
Co dodat nakonec.
Jak je předznamenáno v názvu. Projíždět zatáčky jde třemi způsoby. Normálně, BMW a pak Subaru Levorq.
Kdo zvažuje koupi kombi s pořádným kufrem, má rozpočet na „vybavenou modlu- Octavii“, tak neváhejte a vyzkoušejte Subaru Levorqa. Ta kvalita provedení, materiálů, jak karoserie, motorů, tak interiéru- ale hlavně podvozku a pohonu je za stejné peníze nedostižná, stejně jako spolehlivost. Platí i pro facelift s 2,0 atmosférou.
A to už se vůbec nebavím o novém modelu, který snad co nevidět dorazí i k nám do Evropy. I když cenově je to opět kus dál (což Octavia taky), tak ten motor a vše okolo bude, a to jsem si naprosto jistý- pecka jako hrom!
A pokud toho, že si koupíte Levorqa budete někdy někdo litovat, přijďte - přijeďte mi nakopat do prdele. Ale fakt se toho vůbec, ale vůbec nebojím.
Vážení v Japonsku v Subaru. Moc díky, že stále děláte auta pro řidiče. A i když Vám EU zelení idioti hází neskutečné klacky pod nohy, zatím vždy z toho vybruslíte se ctí. Děsím se chvíle, kdy Vás to díky nim přestane bavit, a Vaše vozy z EU zmizí.
Kolego Erichu, moc a moc díky za možnost poznat tvé auto ze všech stran, i z té pro mě nejvíc - za volantem.
A díky všem Vám, kteří jste to dočetli až na konec.
P.S.
Update.
Popsaný test proběhl v roce 2020.
Aktuálně proběhl velmi nedávno test nástupce tohoto vozu, čistě důchodcovské auto na práci a pro radost. Protože pracovat v důchodu se má už jen pro radost.
Na testu se intenzivně pracuje, ale omlouvám se, těžko se o něm píše obzvlášť bez emocí, které tam ještě pořád jsou…
Aneb jezdit po silnicích a projíždět zatáčky se dá dvěma (třemi) způsoby….
Kdysi dávno mi, už ani nevím kdo, je to fakt hodně let – říkal tehdy platnou poučku, že projíždět zatáčky se dá dvěma způsoby. Normálně a pak vozy BMW. Po vyzkoušení opravdu spousty aut v tom mém dosavadním motoristickém životě a ano byly tam i BMW a jiné zadokolky jsem si po vyzkoušení tohoto Levorqu dovolil tu poučku trošku poupravit. Co mě k tomu vedlo? Dozvíte se snad, po dočtení mého zcela amatérského posouzení poježdění s tímhle počinem Japonské značky.
Jak jsem se vlastně k tomuhle autu a jízdě s ním a v něm dostal? Pořídil si jej kolega jako soukromé auto, které stejně jako já, používá k cestám za naší prací, prakticky po celé střední Evropě. A vzhledem k tomu, že je to tak trochu blázen do všeho co má spalovací motor, včetně motorek- se mu vlastně ani nedivím i přes jeho věk blížící se důchodu (aktuálně v r. 2022 už v důchodu). Když jej člověk pozná a zná, hádal by mu o 15let míň, včetně jeho největších koníčků a těmi jsou- jízda na motorce- Ducati Monster 937 ccm- strašné dělo ze kterého jsem já i když o 5let mladší měl za jeho řídítky hrůzu a staženou prdel, že bych mohl cvakat 2,5mm měděný drát (po jízdě za kolegou se to změnilo na 6mm ocel!), a sledování rallye sportu naživo- včetně WRC. No a podle toho někdy jízda s ním v jeho autě- nejen- vypadá. Po dlouhých letech v Alfách Romeo v turbo dieslu… došel čas a dozrání ke změně na benzín s automatem a na Subaru. Hledání bylo dlouhé, takže v poslední chvíli se podařilo koupit ještě předfacelift s tlamou na kapotě, zaplať pán Bůh. Ta hladká kapota mi prostě k Subaru až tak nesedí. A ve výbavě GTS- ideál poměr mezi cenou a výbavou. Spousta lidí kritizuje Subaru za motor v tomhle autě: 1,6 a turbo. U Subaru věc docela nevídaná, ale po mé zkušenosti- nemám výhrad. Základem je to atmosféra z modelu XV, kdy byl pro sportovní dojem vozu přepracován na přímovstřik a nadopován turbem na 125kW a 250Nm, při kompresním poměru 11,0:1. V pohodě stačí i na tuhle docela velkou karoserii. Dojem trochu, ale jen trochu kazí CVT Lineartronic převodovka, kdy při větší, dynamičtější akceleraci je pomalejší a důsledkem je trochu hlučněji se projevující motor, ale nic, co by bylo nějak tragické, jen je potřeba s tím trochu počítat, třeba při dynamičtějším předjetí. Zase za tu spolehlivost a dlouhověkost to si myslím stojí.
- leworq ext.jpg (87.58 KiB) Zobrazeno 1177 x
Kufr o objemu 522 litrů je naprostým ideálem a k jeho členění a tvaru a zpracování nemám absolutně žádných výhrad. Trochu jinak je to s krycím platem, které mi přijde doslova blbě (japonsky) řešené a při stažení překáží buď v kufru, nebo na horní straně opěradel, hlavně uprostřed. Dívat se na to ve zpětném zrcátku fakt nechcete. Zrovna tak systém jeho uchycení po zakrytí je… nic moc je ještě slušně napsáno. Úložný prostor pod podlahou je jen milý bonus, stejně jako dojezdová rezerva.
- Levorg plato.jpeg (51.65 KiB) Zobrazeno 1177 x
- Levorq kufr.jpeg (50.33 KiB) Zobrazeno 1177 x
- Levorq int.2.jpg (90.87 KiB) Zobrazeno 1177 x
A pak přišel den D a naše společná akce v řetězárně Vamberk.
Proč den D pro mě? Kdo zná cestu po silnici č.11- Vamberk- Opava a její strukturu… ví o čem budu psát a proč jsem se o tomhle autě a jeho schopnostech rozhodl podělit s dalšími zvědavci.
https://mapy.cz/zakladni?planovani-tras ... B%5D&rut=1
Je to sice jenom 170 km, ale ty Vám o tom co máte pod zadkem a před sebou pod kapotou řeknou úplně vše, obzvlášť pokud tu cestu znáte prakticky nazpaměť.
Takže končíme naši 3denní akci na přetěsnění hydraulického pístu trhacího stroje na 600kN a vyrážíme k domovu. Sedám za volant a tlačítkem startuju modrého krasavce s plným kufrem.
Pokud zavřete dveře, tak v kabině prakticky nepoznáte, že je nastartováno a že se boxer pod kapotou umí ozvat, ale tady se fakt konstruktéři s odhlučněním motoru vytáhli až neuvěřitelně.
Upravit nejnutnější propriety, zapnout pásy a můžeme vyrazit. Na voliči za D a jedem. Lineartronic v intelligent módu řadí tak, že to prakticky řidič nevnímá a připadá si jak v trolejbusu, jen bez těch sběračů a drátů nad hlavou. Propleteme se přes Vamberk a vzhůru k Žamberku, mezitím se rozhoduju, kudy domů, jestli přes Pastviny, nebo Červenovodské sedlo a prakticky za Rybnou je rozhodnuto pro variantu B. Proč? No protože Levorq jede díky aktivnímu vektoringu v propojení se systémem ATS (active torque split) na všechna čtyři kola v zatáčkách tak, že nemusíte ubírat vůbec plyn. Prostě jak po kolejích a díky fantasticky nastavenému podvozku bez jakéhokoliv zaváhání, nebo zákeřné nedotáčivosti, natož přetáčivosti a pokud to už opravdu přeženete, tak stačí jen ubrat plyn a lehce srovnat volant a hned pod plynem dál. Jak dokázali ti lidi v Subaru udělat takový podvozek je mi opravdu záhadou. Ani měkký, ani tvrdý jak šutr, jízda po pěkné silnici je požitek na druhou a jízda po zalátaných cestách 2. a 3. třídy, přejezdy kolejí, není nic- co by Vás a Vaše záda mělo i při nízkém posedu nějak děsit. Prostě úplně v pohodě. Tohle prostě chcete za volantem takového auta zažít a co nejvíc. Takže Červená voda a na závěr Jeseníky a Skřítek… To bude nářez! Jen prosím o minimum kamionů a různých dalších nečitelných individuí.
Když tak nad tím přemýšlím, ona se taková jízda v Levorqu strašně těžko popisuje. Každému z nás dělá radost a rohlík na hubě něco jiného. Někdo má rád hodně rychlou jízdu na hranici adheze a někdy i za ní a dělá mu radost řešit právě takové situace, někdo má rád svižnou jízdu do té předchozí hranice a někdo si prostě jen tak pluje krajinou a užívá si tu možnost řídit auto. Přiznávám se bez mučení, já patřím na pomezí té druhé/třetí skupiny. Mladá léta a bláznění za volantem mám už dávno za sebou a i ty reakce, už nejsou co bývaly. Spíš si užívám tu jízdu, nechci být brzda provozu a jsem nejšťastnější, když mám v autě ten pocit s velkým P, kdy po nějakém čase za volantem a postupném osahání zjistím, že se ze strany vozu nedostanu do prakticky žádné záludné a blbě řešitelné situace. A to za volantem tohohle auta teda sakra mám! Je to prostě čistá radost z řidičského auta pro vyblázněné jedince, kteří vědí, kde jsou hranice fyziky a zbyl jim ještě v hlavě rozum a v rukou a zadku cit. Pak si fakt člověk na konci takové cesty s úsměvem řekne, tak to byl krásný zážitek za volantem, a kdy bude další?
Je to sice „jen“ 1,6 Turbo, ale bez problémů mě s rezervou vozila, jak po dálnici z Košic za průměrných 8,3l/100km ve svižných cca 145km/hod. A za popsanou jízdu z Vamberku mi v Opavě svítilo krásných 7,3l/100km. Na permanentní čtyřkolku s plným kufrem, paráda.
Co dodat nakonec.
Jak je předznamenáno v názvu. Projíždět zatáčky jde třemi způsoby. Normálně, BMW a pak Subaru Levorq.
Kdo zvažuje koupi kombi s pořádným kufrem, má rozpočet na „vybavenou modlu- Octavii“, tak neváhejte a vyzkoušejte Subaru Levorqa. Ta kvalita provedení, materiálů, jak karoserie, motorů, tak interiéru- ale hlavně podvozku a pohonu je za stejné peníze nedostižná, stejně jako spolehlivost. Platí i pro facelift s 2,0 atmosférou.
A to už se vůbec nebavím o novém modelu, který snad co nevidět dorazí i k nám do Evropy. I když cenově je to opět kus dál (což Octavia taky), tak ten motor a vše okolo bude, a to jsem si naprosto jistý- pecka jako hrom!
A pokud toho, že si koupíte Levorqa budete někdy někdo litovat, přijďte - přijeďte mi nakopat do prdele. Ale fakt se toho vůbec, ale vůbec nebojím.
Vážení v Japonsku v Subaru. Moc díky, že stále děláte auta pro řidiče. A i když Vám EU zelení idioti hází neskutečné klacky pod nohy, zatím vždy z toho vybruslíte se ctí. Děsím se chvíle, kdy Vás to díky nim přestane bavit, a Vaše vozy z EU zmizí.
Kolego Erichu, moc a moc díky za možnost poznat tvé auto ze všech stran, i z té pro mě nejvíc - za volantem.
A díky všem Vám, kteří jste to dočetli až na konec.
P.S.
Update.
Popsaný test proběhl v roce 2020.
Aktuálně proběhl velmi nedávno test nástupce tohoto vozu, čistě důchodcovské auto na práci a pro radost. Protože pracovat v důchodu se má už jen pro radost.
Na testu se intenzivně pracuje, ale omlouvám se, těžko se o něm píše obzvlášť bez emocí, které tam ještě pořád jsou…
. Sporťáky Subaru se špičkovými manuály jsou u Subaru bohužel skoro minulostí 
](./images/smilies/eusa_wall.gif "Brick wall"){kind=small}
