Hyundai club - forum

Snažím se vyhovět, takže tu máme test Citroënu ëC4. Kdo sleduje Honzu Koubka, tak zaznamenal, jak tohle auto a soužití s ním sestřelil. Jenže já od jisté doby mám na tohoto novináře alergii, takže bylo nutno udělat si názor vlastní . V pondělí večer jsem vyplnil formulář na webu Citroënu s žádostí o zkušební jízdu. Pan prodejce mi volal během 10 minut, řekli jsme si to zásadní a vlastně jsme se domluvili, že se domluvíme. Náhodou jsem měl v úterý kolem poledne chvíli času a jel jsem okolo vybrané prodejny, zavolal jsem panu prodejci, že bych se stavil a domluvili bychom se v poklidu osobně. Poměrně záhy jsme se dostali k samotnému termínu zkušební jízdy. My máme problém ve všední dny, pan prodejce zrovna neměl čas v dohledné sobotě. A nakonec přišel s nápadem, že by se u nás zastavil s předváděčkou v neděli dopoledne – a nakonec to tak skutečně dopadlo, pan prodejce nám přivezl auto v neděli, ve svém volném čase, až před dům . Ještě nemám v ruce ani klíče a už získal pan prodejce pořádnou porci plusových bodů .

Tak hurá na obhlídku. Už při uvedení na trh mě třetí generace C4 zaujala, hned jsem si začal hrát s konfigurátorem a vytvářel jsem kombinaci elektromobilu pro jednoho a dieselu pro druhého…
S aktuální generací Citroënů se ve mně probudila nostalgie – jako prodejce jsem kdysi, v roce 1995, začínal právě u Citroënu. Moc se mi líbí základní tvar karoserie s vysokým předkem a kabinou, která kombinuje vzhled hatchbacku, fastbacku a klesající střecha navozuje dojem kupé. A přitom je to auto vyšší než běžný osobák. Klidně bych to označil za crossover, ale v tom nejlepším smyslu slova. Další rozvíjení designového nápadu s rozdělenými světly se mi moc líbí, jen ten modrý rámeček nemusím, ale to se dá vyřešit volbou správné barvy při objednání auta. Nápad s rozvidlením osvětlení se opakuje i u koncových světel – záď se mi skutečně moc líbí, nejen koncová světla, ale i zakomponování spoileru a velká centrální zadní mlhovka (vzpomínáte na Corsu a Mokku?). Za mě exteriér moc pěkný, tohle autíčko si umím představit nejen pro ženu, ale klidně i pro sebe – jen barvu bych volil jinou, asi světle modrou nebo tu sytou červenou metalízu (i když červenou moc nemusím).

Tak si otevřeme dveře řidiče a podíváme se dovnitř.

Výplň dveří řidiče je vyrobená z tvrdého plastu, ale ta část, která je v kontaktu s vaší rukou je potažená umělou kůží a podložená měkkým materiálem. Od loketní opěrky dolů nás sice čeká tvrdý plast, ale má na pohled zajímavou texturu, takže celkový dojem je na úrovni. Černou výplň oživuje barevný kovový prvek, v případě černého/šedého interiéru modrý. Baterie ovladačů oken a zrcátek je obvyklá a opět dávají vzpomenout na testované duo Opelu – nebudeme chodit kolem – je to proto, že konstrukční základ Opelů Corsa/Mokka, Peugeotů 208/2008 a právě Citroënů C4 je shodný, jen C4 oproti koncernovým příbuzným trochu narostla, aby lépe odpovídala koncernové modelové politice. Co je ovšem v každém modelu jiné je palubní deska. Je tvarovaná opravdu neobvykle, na první pohled členitě. Základním materiálem je opět tvrdý plast se stejnou texturou jako na výplních dveří – designová jednotnost i u levného materiálu vcelku překvapila. Ovšem v prostoru, kde se palubní desky dotýkáte se se základním tvrdým plastem nepotkáte, ten je vystaven na odiv jen na vrchu pod čelním sklem a v dolní polovině.
Okolí přístrojového panelu je obloženo profilovaným materiálem, kolem výdechů ventilace v rozích palubní desky je sice klavírní lak, ale jen decentně – tohle ještě jde. Na vrcholu palubní desky trůní tablet MMS zasazený v panelu z klavírního laku (jako obvykle), ale ten není v místech na která se sahá. Potěšil otočný ovladač hlasitosti rádia a dvě fyzická tlačítka do dvou nejvíce používaných podmenu MMS.
Pod tabletem jsou středové výdechy ventilace a následuje plně fyzické ovládání klimatizace. Následuje konzole s USB konektory, polička, která může obsahovat indukční nabíječku a pak lán klavírního laku v němž je volič jízdy známý z Mokky a Peugeotu 308 (fakt se mi líbí jak to funguje) a také volič jízdních režimů. A končíme ovladačem elektrické parkovací brzdy, držákem nápojů a loketní opěrkou (správná výška i délka).

Volant byl odevždycky kulatý (až na výjimky), tady, i díky tvaru středu, vypadá spíš jako čtverec, ale není to nepříjemné. Věnec není příliš tlustý – tak akorát pro obyčejné cestovní auto. Za volantem je umístěný, na dnešní poměry, vcelku malý display, ale pro zobrazované údaje dostatečný – umím si představit větší s tím, že by texturovaný plast zmenšil pole své působnosti. Třeba po faceliftu . I tento display poskytuje slušnou porci personalizace, včetně možnosti individuálně nakonfigurovat dvě sady zobrazení, když se střídají dva řidiči – stačí pak jen přepnout z jednoho zobrazení do druhého a každý tam najde přesně to svoje.

Tablet MMS nás svojí grafikou neopomene informovat, že sedíme v produktu koncernu Stellantis. Začínám se v logice jeho fungování už celkem orientovat a opět přiznávám, že se mi grafika map a fungování navigace líbí. A ještě se vrátíme k ovládání ventilace – moc se mi líbí hezky fyzické otočné ovladače nastavení teploty, tlačítka vyhřívání sedadel, kompresoru klimatizace atd. A když naopak zvedneme oči narazíme opět na známou přední stropní konzolu s osvětlením (LEDkami), SOS tlačítkem a baterií kontrolek k zapnutým pásům. Schránku na brýle ovšem pod stropem nehledejte… ...ale brýle je v autě zapotřebí někam dát, a tak držák na brýle obsahuje schránka před spolujezdcem. Je otázka nakolik jí řidič skutečně využije a také není polstrovaná, takže by v ní brýle nepochybně rachtaly. Ale aspoň snaha se cení. Schránka sama o sobě není nijak velká. Nad schránkou je ještě výsuvný „šuplík“ a nad ním výsuvný držák na tablet – to naše lady rozhodně ocení .

Co sedadla? Na první usazení je opěrka hlavy příliš předkloněná, ale po troše hraní s nastavením výšky sedáku, sklonu opěradla a vysunutí a výšky volantu to je zcela pohodlná pozice. Sedadlo je krásně rozměrné a pohodlné, nikoliv přehnaně měkké, aby z něj bolely záda – prostě Francie.

A došly jsme dozadu. Designový jazyk výplní zadních dveří je stejný u těch předních. Ale na rozdíl od Opelů se zadní výplně nešidili, takže stejně jako vpředu máme ty části výplně, které jsou v kontaktu s cestujícími, měkčené a potažené umělou kůží. I ozdobný modrý kov tu našel své místo. Vezmu-li v potaz, že C4 stojí na stejném základu jako Mokka s Corsou, tak mě tento pohled naprosto rozsekal! Sedadlo řidiče je nastavené na mě!!! Sám za sebou mám pro kolena spoustu místa, necítím žádné omezení ani nad hlavou, sedáky i opěradla mají stejné parametry jako ty přední, sedák má správný sklon i délku – je znát, že existuje i provedení s dojezdem bezmála 1.000 km . K dispozici jsou i výdechy ventilace a USB konektory.

Kotvy ISOFIX jsou opět schované za zipem .

A došli jsme ke kufru. Má přiměřený objem, festovní podlahu v úrovni prahu, když sklopíte opěradla, máte k dispozici rovnou plochu. Co mě zaujalo, jsou háčky na stranách kufru, všimněte si, že po zavření kufru „zamknete“ tašku pověšenou na háčku platem, takže z háčku nemůže sjet – drobná blbinka, ale úžasně praktická .

Pod podlahou kufru je místo na nabíjecí kabel, celý kufr je čalouněný, takže poškrábání nehrozí. I šňůrky mají solidní uchycení na obou koncích, přičemž šňůrky jsou pružné, nejsou to obyčejné „provázky“.

Sečteno a podtrženo – ëC4 se mi opravdu líbí jak vypadá, stejně tak se mi líbí interiér – nejen jak vypadá, ale i jak se v něm žije.
Jak ovšem tohle auto jezdí…

Usedáme do interiéru, tlačítkem probouzíme auto k životu, nulujeme palubní počítač a vyrážíme na náš obvyklý testovací okruh.
Jako ve všech elektromobilech je v autě krásné ticho, při pomalé jízdě venku vyhrává jakási umělá hudba, která má chodce varovat, ale v interiéru slyšet není.

Pohon nám není, díky předchozím testům Opelů, neznámý. Motor o maximálním výkonu 100 kW a 260 N.m sosá z baterie o kapacitě 50 kWh.
Řídící elektronika podle zvoleného jízdního režimu omezuje výkon motoru. Plný výkon 100 kW tak je k dispozici v režimu SPORT – v tomto režimu už to s ëC4 slušně mlátí (navzdory obvyklé pohotovostní hmotnosti baterkáčů 1,6 tuny), za optimum považuji režim NORMAL, kdy má motor omezený výkon na 80 kW, ale rozhodně bych v tomto režimu auto nepovažoval za podmotorované, režim ECO s 60 kW a omezeným výkonem klimatizace už je málo i na mě, ale myslím, že při troše zvyku by to mojí ženě málo nepřišlo .

Corsa s Mokkou na testovacím úseku projevily určité rezervy, i když s ohledem na jednoduchou zadní nápravu vcelku malé, ale co když tento konstrukční základ doplníme o tlumiče s hydraulickými dorazy? Po zkušenosti s XCeedem, kde tato technologie učinila obyčejný podvozek výjimečným, jsou moje očekávání nemalá a ochota k toleranci naopak nulová .
Začínáme v režimu SPORT na klikaté silnici s rozmlácenou krajnicí. A i navzdory nemalým očekáváním mi padá brada. Od podběhů, velice dobře odhlučněných, je přeci jen činnost podvozku slyšet, přehlušení motorem zde jaksi nehrozí, ale nic víc se posádka z pravé strany auta nedozví. Tlumení rolet a výtluků je ukázkové, karoserie se skoro nehýbe. Průlet esíčkem byl na hranici legální rychlosti, přenos váhy zcela bez problému, když jsem zkusil přitlačit jevil předek snahu pokračovat rovně, následovala by tedy klasická nedotáčivost. Přilnavost hodnotím jako velmi dobrou, krásně čitelnou a hlavně sladěnou, kde držel předek, držel jako na kolejích i zadek.
A klasický tankodrom? Po ostřejší části bylo očekávání hodně vysoké a ëC4 je dokázal naplnit. Jen na opravdu hodně propadlém kanálu jsem uslyšel od zadní nápravy výraznější zvuk, skoro „ránu“. Ale do karoserie samozřejmě nic neprošlo a samozřejmě to ani nekoplo.

Řízení je sice přesné a s příjemně nastaveným převodem, ale jako obvykle zcela mrtvé – neřekne vám o dění pod koly nic. Ovšem u takto zaměřeného auta je to vlastně v pořádku.

Brzdy jsem opět vlastně nevyzkoušel – rekuperace do bezvědomí, přičemž mě baví si s rekuperací hrát pomocí tlačítka „B“ – zpomalení je po jeho aktivaci skutečně výrazné (ideální při dojetí k obci) a hezky prodlužuje dojezd .
Podle oficiálních údajů má spotřeba činit 18,3 kWh na 100 km. Náš zkušební úsek jsme ujeli dle PP se spotřebou 13,4 kWh !


Závěrem tu samozřejmě máme i nějaké hezké detaily, třeba zadní vnitřní osvětlení. Sluneční clony s kosmetickými zrcátky, které jsou osvětlené LEDkami aktivovanými otevřením krycího víčka. To vypadá na oslavnou ódu . Najde se nějaká piha?
Jasně, že najde – zadní spoiler je sice moc hezký, ale všimněte si, jak rozčísne výhled zpětným zrcátkem… Zvyknout se na to ale určitě dá .

Tak jaké dostane ëC4 vysvědčení?
Ode mne hodně dobré – hezké zvenku, pěkné zevnitř, praktické, s pohodlným podvozkem a úsporným provozem.

Koupil bych si ho? Ano, koupil!
V tuto chvíli se s MX-30 dělí ëC4 o první místo v našem seznamu. Je pravda, že MX-30 má ještě drobet sofistikovanější podvozek a o něco lépe, chcete-li hodnotněji, působící interiér. Jenže ëC4 oproti Mazdě nabízí prakticky dvojnásobný dojezd a opravdu použitelná zadní sedadla. Zatímco MX-30 je příměstská stylovka, ëC4 dokáže plnit roli rodinného auta i na trasách minimálně do 120 km od domova (pokud se chceme omezit na nabíjení doma).
Citroën je tak univerzálnějším autem než Mazda, a to při srovnatelné ceně a jen malých „ústupcích“ na poli jízdy a dojmu z interiéru.

Hodně samozřejmě záleží i na názoru mojí ženy. Po ujetí 3 kilometrů pronesla tuto větu: "Tohle je ono, skvěle se mi to řídí, dobře z toho vidím, cítím se za volantem výborně - to je stejně super jako Mazda.".

Troufám si tvrdit, že na 90% máme vítěze, kterého během léta objednáme.

Opäť raz díky.Celkom si naplnil moje tušenie,že Citroen bude najschodnejšia cesta Stelantisu.
K bloku p.Koubku len toto : https://youtu.be/DRQh3Ly8u0I
Myslím,že mu slušne naložil.

Ano, je to přesně o tom způsobu uvažování a využívání technologických možností. 11 kWh můžu nabíjet přes noc doma, na veřejné nabíječce to nedává smysl, tam je potřeba to rvát na maximum a možnosti už dnes jsou.
Beru to i tak, že ëC4 nám umožní si praktický život s BEV vyzkoušet - třeba pak nepůjdu cestou PHEV, ale taky BEV, jen s větší baterkou.

Sice ani ëC4 neumožňuje nabíjení programovat, pouze nastavit čas zahájení nabíjení, ale s FVE, která vyrobila elektriku do baterek už to není zásadní problém.

Mr. : Děkuji za počtení ke snídani. Skvělá práce jako vždy

V té blankytně modré (nevím jak tu barvu mají nazvanou) se mi líbí o moc více než tato stříbrná.
Kolik koštuje tato testovaná varianta?
(stránky českého citroenu jsou nějaké nepřehledné )

Super recenze .... dobré čtení před obídkem

willy50 píše: ↑03 kvě 2022, 11:38 Kolik koštuje tato testovaná varianta?
(stránky českého citroenu jsou nějaké nepřehledné )

Já bych Ti strašně rád odpověděl, ale já to nevím přesně. Ještě v úterý jsem předváděcí auto ukazoval v nabídce manželce, že tímhle budeme jezdit, ale detaily jsem do paměti neuložil. A v pátek už auto v inzerci nebylo, protože bylo ve čtvrtek prodáno... .

Nicméně cena ëC4 dle aktuálního akčního ceníku začíná na částce Kč 814.900,-- vč. DPH.
Já jsem jak známo magor na výbavu, takže se všemi možnými ptákovinami vč. adaptivního tempomatu, 360°kamerového systému, panoramatické střechy (právě kvůli ní vypadá anténa tak, jak vypadá - tedy nízké kopyto a bič - žralok se pod otevřené okno nevejde ) a dalších blbinek jsem lehce přes mega v ceníkové ceně.

Souhlasím, stránky nejsou nejpřehlednější, ale celkem jsem se tam už naučil orientovat .

KamZehr píše: ↑03 kvě 2022, 11:39 Super recenze .... dobré čtení před obídkem

Hlavně, že jsem Ti nezkazil chuť k obědu !

Dík za recenzi. Mám však dotazy. Sedadla, jaké mají boční vedení? Jiní recenzenti si stěžují, že nejde říznout zatáčku, protože opěradlo prostě nepodrží. Dále, co ta díra v platu kufru, skrze kterou jde vidět, nevadí ? Pak palubní zobrazování informací - je tam někde vidět stav akumulátoru? Zkoušel jsi nastavit něco v menu přes páčky? Je toho ještě víc. Vím, měl si auto jen krátce, vše asi nešlo stihnout, tohle pak jsou takové ty "drobnosti", co člověka vytáčí. Pěkná a podrobná recenze je zde, stačí rovnou skočit na čas 54:30 na shrnutí https://www.youtube.com/watch?v=ALAFlgM-PTw&t=2859s

Největší problém téměř všech recenzentů, a je to i důvod proč jsem většinu z nich přestal číst a sledovat, je neschopnost přizpůsobit hodnocení a používání auta cílovému zákazníkovi. Tohle auto není určené k řezání zatáček a žádný kupující s ním zatáčky řezat nebude . Troufám si tvrdit, že i můj test handlingu je daleko za tím, jak s tímto autem budou jezdit jeho majitelé. Tohle auto vše podřizuje pohodlí a úspornému provozu. Ale abych Ti odpověděl - boční vedení je srovnatelné se sedadly aktuální obyčejné i30 - tedy žádný randál, pokud za to vezmeš, tak Tě boční polštáře opěradla a sedáku do sedačky nepřitlučou, ale taky z ní nesjedeš . Příliš masivní boční vedení je u aut orientovaných na komfort nežádoucí, hodně vystouplé a tvrdé boční polštáře snižují komfort vystupování a nastupování (po dvou letech s i30 N Line vím o čem mluvím). V ëC4 jsou sedadla s dostatečným bočním vedením, které nevybočuje z mantinelů cílového tržního segmentu.

Nevím jakou "díru v platu kufru" myslíš...

Co se týče zobrazování informací, jak jsem psal, individualizace je značná. I na zveřejněné fotce je stav baterie vidět - mezi dojezdem a celkovým počitadlem ujeté vzdálenosti je znázorněn vodorovným ukazatelem, kromě toho je v menu MMS záložka umožňující sledovat množství spotřebované a zrekuperované energie za poslední časový úsek v desetiminutových slotech atd.
Uznávám ovšem, že grafika použitá na stejném displayi v Corse je mému dosti konzervativnímu vnímání bližší .

Logika ovládání je prakticky stejná jako v Opelech a Peugeotech, takže mi nastavování přes páčky nečiní přílišné potíže, největší "boj" to byl u Corsy, která byla první, tady už jsem trable nevnímal.

Ale - ty otravné drobnosti stejně nikdy v rámci testu neodhalíš, ty totiž obvykle vyplavou až po několika měsících, a to už je obvykle pozdě je řešit .