Exteriér
První přiblížení k vozu bylo spojeno s pozitivními pocity: přední i zadní část už nejsou děsivá vzorkovna všemožných tvarů světel a faceliftová Kona, přestože si ponechává neotřelý vzhled (což v této třídě určitě nevadí), se v tomto ohledu v pozitivním slova smyslu zklidnila. Přední maska, byť je rozdělená středním profilem nárazníku, má harmonicky sladěné základní linie s navazujícími hlavními světlomety a vše na mně působí jako logicky kompakcní celek, což v předchozí generaci chybělo. Stejný dojem mám u zadní části: výrazný vzhled, o který se stará hlavně rozdělení zadních svítilen, zůstal zachován, ale už to není ta extravagance za každou cenu, kterou jsem vnímal u první Kony. Hodně se na tom podílí fakt, že plasty okolo podběhů si nyní zachovávají svoji linii, kdežto v předchozí verzi neforemně vystupovaly směrem ke spodní sdružené svítilně. Také detail zadního blinkru, který je nyní překryt čirým plastem (byť pod ním vykukuje oranžová žárovka), působí více harmonicky. Boční profil je pro tento segment klasický, krátké vozidlo s vyšší stavbou, zvýrazněné jsou linie okolo lemů blatníků. Ty jsou opět oplastované, což kvituji s povděkem: na první pohled se to může zdát, ve spojení s výraznějšími podběhy, jako laciný pokus o "pseudo offroud stajl", já to naopak vnímám jako praktický prvek: crossovery se nejčastěji pohybují ve městech, často se parkuje a o riziko šrámu v těchto momentech není nouze. Případný škrábanec na černém plastu, byť také zamrzí, není takový průšvih jako škrábnutý lak, holt plasty nerezaví
Líbivý je detail na C-sloupku, pod střechou je hranou odtržená linie horního spoileru a plocha pod ním je vyplněna prolisy, které na dané ploše vytváří příjemný reliéf.Interiér
Pohled dovnitř mě nenadchl. Stejně jako na karoserii, tak i zde vývojáři ustoupili od výraznosti a hravosti, ale na rozdíl od vnějšího pláště vozu je to zde spíše změna k horšímu. Proti pracovišti řidiče nemám výhrad: přehledný přístrojový štít, který je dobře čitelný i na slunci, volant, jak má být - nastavitelný ve 2 osách, průměr a úchop věnce vzorový, v dosahu palců mnoho důležitých ovládacích prvků, prostě jak, jak jej známe z mnoha dalších modelů Hyundai. Volantu dávám za 1 a protože tento je navíc vyhřívaný, tak vlastně dostává jedničku s hvězdičkou
Prostor pro řidiče i spolujezdce je také dobrý. Zklamání ale přináší středový panel. Ano, plusem je, že zde stále zůstává dosti tlačítek a při ovládání rádia a topné soustavy nejsme odkázání na šmrdlání prstem po displeji. Ale vážení vývojáři, co to rádio?
Výrazné plastové boky bijí do očí a obdélníkový tvar mě v tomto autě také nenadchl. Přitom stačilo jediné, nechat se inspirovat předchozí verzí a ponechat lichoběžníkový tvar s bočními tlačítky, které byly díky svému tvarování sdruženy do přehledných dvojic. Otázkou je, zdali se neměly ponechat i ty barevné linky, v autě této třídy podle mě působí slušivě. Zkrátka, předtím to vypadalo hravě, teď stroze. A to mi ke Koně nesedí. Jako by designéři exteriéru a interiéru pracovali striktně oddělěně...Nastavuji přední sedačku podle sebe a usedám na tu zadní (měřím 183 cm). Zázrak se nekoná a přestože má Kona o 2 cm delší rozvor než i20, vnímám zde méně místa na nohy než v "ídváce". Tohle je při rozvoru 2600 mm mírným překvapením, ale svou daň si zřejmě vybírají větší podběhy. On i už tvar zadních dveří (výkroj ve spodní části respektující linii podběhů) dává předpokládat, že vzadu místa moc nebude. Katastrofa to není, ale na dlouhé jízdy ve 4 dospělých to rozhodně není.
Zavazadlový prostor je odpovídající předpokládanému určení vozu. Není to sen kombíkáře/chalupáře, ale to snad od tohoto auta ani nikdo nečeká. Plusem jsou pravidelné tvary, nákladová hrana téměř na úrovni základní (tj. zvýšené) podlahy a odkládací kapsa v podběhu přístupná i při naloženém kufru. Na plnotučný celotýdenní nákup, rodinný víkendový výjezd na chalupu - teda bez tújí na zahrádku, briket do krbu, darlingu do sklepa a dvou bas Argusu (protožebylvolevakci) apod. je plně dostačující. A pokud budete rozumně balit, tak i nezbytné propriety na dovolenou k moři by se tam daly nacpat...
Motor
Pod přední kapotou vlastně není co představovat. Pohonná jednotka 1.0 T-GDi je notoricky známá. Samozřejmě, že z oturbeného litrového tříválce neskáču tři metry do vzduchu, ale buďme objektivní: protože si nepamatuji, že by si někdo na fóru nebo mně osobně stěžoval na nějaké zásadní problémy s tímto motorem, tak si troufám tvrdit, že se jedná o osvědčený a spolehlivý motor, který vozidlu této velikosti a hmotnosti dává dostatečnou dynamiku a při rozumném užívání i při přijatelných provozních nákladech. Malá poznámka k motoru bude ještě v závěru, ale v rámci možností mohu tento motor do Kony s klidným srdcem doporučit.
Jízdní dojmy
Konec očumování káry, usedám za volant, startuji a vyrážím na projížďku. Zajímá mě spřažení DCT s motorem 1.0 T-GDi, zatím jsem měl tu čest pouze se silnějšími motorizacemi (1.4 T-GDi a 1.6 T-GDi). Zvukový projev motoru nebudu moc komentovat, prostě je, jaký je a dokud se budou prodávat tříválce, tak se to nezmění. Na druhou stranu, pokud se na to člověk moc nesoustředí a za jízdy má zapnuté rádio, tak to zas' tak moc rušivé není. Odhlučnění motoru je na slušné úrovni, řekl bych že o trošku lepší než u i20. Třícu s tříválcem si už nepamatuji, takže srovnání nemám, každopádně v běžném režimu otáček vnímám Konu uvnitř vozu jako relativně tiché auto, alespoň co se motoru týče. Rušivěji vnímám zimní Nokiany, ale o těch se už zmiňovali kolegové výše...
Chci si vyzkoušet různé režimy a narážím na problém: jak v i30, tak v Tucsonu šel změnit jízdní režim jedním tlačítkem: přepnutí z ECO na SPORT se událo dvojím stisknutím jediného tlačítka, což trvalo méně než 1 vteřinu. Zde je v přední části středového tunelu drobný kruhový ovladač, který nejdříve musíte stisknout (objeví se režim trakce - sníh / bláto / písek), chvíli počkat nebo stisknout podruhé (teď už se objeví nabídka ECO / COMFORT / SPORT), poté musíte ovladač uchopit na obvodu a pootočit pro zvolení požadovaného režimu. Pokud tedy existuje nějaká alternativní jednodušší volba, tak se omlouvám, ale z mého pohledu tento detail degraduje výhodu automatu: když dojedu např. auto, které chci předjet, tak než namačkám a pozotáčím to, co chci, tak v manuálu mám odřazeno rychleji a jistěji. Nebýt tohoto problému, tak ke spojení 1.0 T-GDI + DCT nemám výtek: řazení je plynulé, respektuje hranici rozumného točivého momentu a nejde do extrémně nízkých otáček a má i svoji logiku: při výjezdu z vesnice jsem zkoušel akceleraci na SPORT a dopadla předvídatelně, motor šel krásně do otáček a automat držel trojku. Nedalo mi to a po pár set metrech jsem to samé zkusi na ECO. V 60 km/h (zařazeno 4) kickdown a čekal jsem, co bude: ŘJ převodovky pochopila úroveň stlačení pedálu a akutní požadavek na akceleraci, podřadila a poslušně hnala motor do otáček. Vzhledem ke stavu tachometru (najeto něco přes 700 km) jsem to ve 4,5 tisících utnul, pedál povolil a převodovka začala okamžitě sázet vyšší kvalty. Tento moment hodnotím pozitivně, prostě ani na ECO to není "eko za každou cenu".
Celkové dojmy z jízdy jsou příjemné. Pozici za volantem jsem našel lehce, výhled z vozu, hlavně směrem dopředu, je díky vyššímu posedu dobrý. Směrem vzad už to není taková hitpárada, ale o vozidlu jsem měl i tak slušný přehled. Postrádal jsem jistější boční vedení. Nevím, jestli je to vyšší stavbou vozu nebo konstrukcí sedaček, ale ve svém voze se cítím v zatáčkách lépe ukotven. Podvozek funguje slušně, aby zabránil nákonům v zatáčkách, má spíš tužší naladění, ale běžné nerovnosti českých okresek zvládá se ctí - jsou více slyšet nežli cítit nějakými otřesy v kabině. Nejistotu od zadní nápravy jsem na rozdíl od svých kolegů nevnímal, ale je to možná způsobeno tím, že občas jezdím v ix20, které je v tomto ohledu ještě více nestabilní a vyžaduje citlivější přístup k zatáčkám.
Konkurenti, alternativy a závěr
Jízdu máme tedy za sebou a pojďme se podívat do katalogů a ceníků. Tady narážíme na slabiny. Půdorysně i vnitřním prostorem obdobná i20 vyjde v v motorizaci 1.0 T-GDi a výbavě Smart o 70 000,- Kč levněji. V Koně je sice silnější varianta tohoto motoru (88 kW vs. 74 kW), ale lehčí i20 dokáže i podladěná verze motoru dát srovnatelnou dynamiku. Faceliftový i20 je vzledově mnohem atraktivnější než jeho předchůdce, takže je možné, že osloví některé potenciální kupce Kony.
Čistě z hlediska ceny se mezi i20 a Konu dostane i i30 hatchback, a to s cenou o 40 tisíc nižší (opět 1.0 T-GDi Smart).
Při srovnání v rámci své třídy je ovšem Kona srovnatelná s konkurenty. Citroen C4 Cactus vychází o pár desítek tisíc korun levněji, Nissan Juke je cenově srovnatelný. Mimo mísu je už Toyota C-HR (cenově o cca 150 - 200 tisíc korun výše), ale ta ja také trošku rozměrnější, takže si vytváří svoji vlastní minikategorii. Do tohoto minipřehledu schválně nazahrnuji koncernové crossovery, jejichž "fun factor", v tomto segmentu jinak vítaný, je nízký a v tomto ohledu jim chybí bonus nápaditosti, který výše uvedené modely rozhodně mají.
Co se týká nabídky motorizací, právě u Kony, o které se předpokládá, že bude častěji provozovaná v městském provozu na krátké vzdálenosti, jsem očekával nabídku atmosférického čtyřválce DPi, který je právě pro takové provozní podmínky vhodný.
Také mě zklamal výběr barev: u tak vzhledově výrazného modelu je nabídka na můj vkus příliš fádní. Máme zde po dvou odstínech bílé, červené a modré a potom čtyři varianty od šedé k černé... Jediné, co trochu vybočuje je Misty Jungle, ale ne každý chce tmavě zelené auto. U takového modelu bych očekával větší rozlet, např. oranžovou, mátovou nebo jedovatě zelenou, žlutou, tmavě modrou atd. atd. atd. O tom, že kdysi existovaly odstíny jako Orange Caramel nebo Ara Blue, si asi dnes můžeme tak akorát nostalgicky poklábosit u piva, až nám nějakou tu knajpu otevřou.
No ale abych nekončil negativně: přijížděl jsem k autu, které mě moc nezajímalo a vlastně mi nedávalo smysl. Odjíždím od auta, ve kterém jsem se příjemně svezl a přestože to stále není auto pro mě, tak pro něj mám pochopení. Spíš, než volbou pragmatickou je Kona volbou emoční a svoje zákazníky má. Koneckonců, často si stěžujeme, že jsou si auta dnes hodně podobná a málokdo má odvahu udělat něco, co vybočuje, ze strachu, že to bude propadák. Takže je nakonec dobře, že taková auta na silnicích potkáváme
Ještě tak, aby se ta paleta barev trošku rozzářila...KLADY
- nápaditý design
- spolehlivá a osvědčená technika
- intuitivní a srozumitelné ovládání
- "parkovací benefity" = dobrý rozhled, oplastování rizikových partií, parkovací kamera
ZÁPORY
- vyšší cena
- komplikovaný volič režimu DCT
- tablet rádia
- nenápaditá paleta barev
Děkuji Mr. Hyundai za pozvání na testovací jízdu a také ostatním testerům, že jsme se zase mohli potkat a poklábosit. Zprostředkovaně také děkuji Hyundai Centrum Praha za zapůjčení testovaného vozidla.
Kupodivu velmi dobře funkčním. ](./images/smilies/eusa_wall.gif "Brick wall"){kind=small}
Slovy klasika: „Jdu blejt velebnosti!!!“ Tady by má recenze mohla klidně skončit, protože i kdyby tahle hrůza skrývala polovinu Silicon Valley a Apple, tak bych si tohle prostě nedokázal koupit. A to i kdyby to auto jezdilo líp, jak nevím co. 
Otřesná díra vyplněná jakýmsi polystyrenovým čímsi s čímsi. To jako fakt??? Otřesnost, včetně zpracování. 
Potvrzuji slabší možnost vysunutí volantu- přivítal bych i já, kdyby šel vysunout trochu víc. Ale jinak vše v pohodě. Plasty v interiéru jsou všechny tvrdé, ale dobře spasované, vše lícuje, jak má a nic zatím nevrzalo, ani když jsme se pohybovali na hodně rozbitých cestách. Výhled z vozidla je za mě, velmi dobrý na všechny strany a díky lehce zvýšenému posedu má člověk velmi dobrý přehled. Volant a ovládací prvky na něm, klasika, vyhovuje mi. Unikl mi smysl čudlu vedle řadící páky vpravo, takové plastové čudo nad vyhříváním sedadla. 
Rádio hraje, víc bych to nerozváděl. Obraz MMS je velmi dobrý. 
V režimu Normal je Kona uživatelsky velmi přívětivá a dobře se s ní jezdí. V režimu sport si po malém vyzkoušení dovedu představit i zábavu(v rámci možností), pokud budou podmínky a pořádné pneu. Protože, to co na tom autě bylo obuto, byla Ruská parodie na pneu Nokian. Ne že by ta Polská byla lepší, ostatně já mám i k finským Nokianům už dlouho spíš rezervovaný vztah a mám pocit, že žijí ze setrvačnosti a vědomí lidí, že kdysi to byly opravdu „pneumatiky.“ Dnes už je dokáží lehce překonat i „obyčejní“ výrobci. 
Ale za mě, nedosáhnul ani zdaleka kvalit podvozku IX20, po odladění odskakujících náprav z počátku výroby. A to má Kona IX20 nahradit. 
Ale pohledem na rychloměr se člověk kolikrát zarazí jak rychle jede. U Kony mě to mimo rychloměru dokázal zprostředkovat za prvé podvozek a za druhé i řízení, které by zasloužilo nastavení z i20.
Obzvláště ne u těch nedotažeností tohoto vozu a že jich docela je… 
Ale třeba ještě někdo postaví a zkonstruuje auto, které bude dávat smysl a člověk si řekne, jo, to stojí za to, to koupit. Moc bych si to přál. Teď to u žádného „nového“ auta nevidím. 
: Já se rád svezu i v traktoru nebo bagru 
Takový Marauder by mohl být zajímavý 
Jak je na tom vůbec recenze Tesly? 
