Bydlení ve vlastním nebo v nájmu?

[Stephanos]

5 sekund googlenia

https://www.mmreality.cz/nemovitosti/793649/

Jako někdo, kdo do práce denně dojíždí kolem těch 50 km, bych před tím docela varoval. Ona jen samotná cena nemovitosti není zdaleka všechno. K tomu je třeba připočíst i sekundární náklady a další možné komplikace, které se nedají penězi vyčíslit. Že 50 km ujedu za cca. 40 min je čirá teorie. Protože do práce musím jet ve stejné době, jako tisíce dalších, tak na těch 50 km běžně potřebuju hodinu a půl. Někdy i víc. Když chci mít úplnou jistotu, že to stihnu, vyrazím radši dvě hodiny předem. To jsou nejmíň tři hodiny ztraceného času denně. Pak když je v tom dítě, které je nutné v určité časy dát do školky a ze školky vyzvednout, stihnout do toho cestu do práce a zpátky, nějaké odlišné časové potřeby má i manželka, začne se z toho stávat docela komplikovaný rébus.

[devotional]

tak pojdes ako 90% ludí vlakom..
stačí si prečítat čo som napísal..do hodiny som stále v Prahe nezávisle na čase, ak niekto má s tým problém, stále si može vziat v tej Prahe podnájom, ale tvrdit, že pre priemerne (dokonca nadpriemerne) zarábajuceho človeka je v ČR vlastné bývanie nedosiahnutelne, tak nieje.
stále je niečo za niečo a tom ten celý svet okolo nás je

tiež ta nikto nenúti pracovat len v tej Prahe

[milosh]

Asi tak. Hele k tomu nadprůměrnému platu, tak je to asi těch 40+ ne? To je v Praze fakt minimum, ale mimo Prahu to mnohdy nebere ani třetina lidí, viz ústecko atd, spolužák dělal 20 let ve fabrice, kde při odchodu měl mzdu 18 čistýho??????!!!!! To pak ale je problém u něj, že se nesnažil vydělat víc. Ale bydlí u rodičů v baráku, takže není důvod být víc aktivní.

Nedávno jsem slyšel od jednoho investora zajímavou hlášku, kde říkal, že chudý lidi se snaží dělat všechno pro to, aby byli ještě chudší a na tom fakt něco bude.

[Martinsp]

Pro mě jednoduchá odpověď. V ČB platí majitelé bytu za vše tak do 6000. Takže 14000 které jsi už ochotný dát bych pral do hypotéky. Nevidím jediný důvod to cpát někomu jinému.

Jojo, zlatý voči. U nás v Plzni bylo 4+1 už v r.2000-2003 pronajímaný studentům za 14tis., dnes je to zas víc. V Praze znám spoustu lidí v nájmech, který platěj víc jak 16tis./měs. za krcálky (max. do 2+1).

Pokud jde o srovnávání se (západním) zahraničím, je to dost neporovnatelné a spousta faktorů v tom. Každopádně mám x Čechů nebo Slováků, povětšinou žijících v Německu nebo V.B., kteří tvrdí, že na Západě, pokud se nevymaníš z nájemnýho bydlení, zůstaneš navždy chudákem ve finančních "okovech" a stejně tak většinou dopadnou i tvé děti..
Samozřejmě je v ČR i SR pár specifik. Třeba to o chatách/chalupách, kvůli čemuž se na nás ze západu dívaj jako na rozmazlený v nemovitostních otázkách.
Pak je tu konzervativismus naší populace.
A pak jsou tu ještě cynici, třeba pár mých kolegů v práci (nutno dodat, že dřív dělali u exekutorů), kteří prohlašují, že chlap, který do 40ti let nezvládne vydělat na/koupit aspoň 1 nemovitost, je prostě buď neschopnej nebo línej...

Úplně "nejlepší" extrém maj údajně v Číně, přinejmenším v oblasti HongKongu, kde jsou nem. astronomicky drahý. Tam se sice daj koupit, klidně s hypotékou na víc než 40 let (něco jako švýcarský hypotéky), ale pak po 99letech je stát zase vyvlastní a rodina tak může po x generacích začít šetřit znovu... šílený.

Asi jsi si špatně přečetl co a komu jsem to napsal a pak nepochopil.
No a také jsem asi cynik, jen bych řekl do 35, ale třeba zatím nesplacený. Stačí si jen v životě přehodnotit priority. Ještě horší než že něco nejde je že se nechce.

[devotional]

milosh,
už dávno neplatí, že na ústecku sa nedá normálne zarobit ako zamestnanec (ver, že viem o čom hovorím)
ta tvoja posledná veta je ale trefná : každý svého štěstí strůjce, tiež ale beriem, že tak 5% ludí može mat skutočne smolu v živote, ale zase tých 5% na druhej strane malo neskutočné štastie.
o dokonalu spoločnost sa u nás snažili komuninisti a sami vidíme, ako ten 40 ročný experiment dopadol.
mám precestovaný v podstate celý "civilizovaný" svet a tak ako sa máme v ČR sa nemá vačšina sveta.

[Stephanos]

tak pojdes ako 90% ludí vlakom..

Nepojedu, protože kdybych jel z práce vlakem, tak už nestihnu vyzvednout dítě ze školky. Práce ani školka není úplně u nádraží. Drobná, ale momentálně dost zásadní komplikace.

Já naprosto schvaluju snahu lidí dostat se k vlastnímu bydlení. Podle mě je to správné rozhodnutí a správná cesta pro 90 % populace a je úplně v pořádku, když je to životní priorita. Sám platím už druhou hypotéku. Na druhou stranu si uvědomuji, že to nemusí být vždy pro každého, zvláště když nemá zázemí z rodiny, úplně jednoduché. Proto se nebudu dívat povýšeně na každého, komu se to nedaří. Nemusí to být vždy jen vinou lenosti a neschopnosti.

[milosh]

Já často vidím lidi - kamarády, známé, kteří na vše nadávají, ale denně jsou v hospodě a hulí jednu za druhou a pořád říkají, jak jejich práce stojí za hovn*. Takže bych opět citoval větu, co jsem psal řed pár příspěvky. Změnit mindset jde i v dospělosti, ale lepší už to mít nastavené ve 20, pak člověk má ten život trošku jednodušší.

[Stephanos]

Já patřím určitě do té druhé skupiny. První hypotéku jsem platil už jako dvacátník. Ale měl jsem štěstí, že mě v tom rodiče podpořili. Jinak by to hned po škole nešlo. Někdo jiný takové štěstí mít nemusel. Je jasné, že spousta lidí si za své problémy může sama. Ale nemusí to platit pro všechny. Všichni nemají stejné výchozí pozice. Proto se radši držím přísloví: "Nesuď nikoho, dokud neujdeš míli v jeho botách."

[idam.i]

S poslednou vetou súhlasím.

[Sprite]

Ve svých 25ti (v roce 2006) jsem si bral hypotéku. Měl jsem z toho strach, ale...
1) jsem nechtěl do nájmu z důvodu, že jsem konzerva a nerad se někam stěhuju, apod. A představa, že by mi každých pár let někdo vypověděl nájem a já se měl stěhovat, mě nelákala.
2) chtěl jsem svobodu v tom smyslu, že si byt zařídím podle sebe a nebudu se muset majitele ptát na každou blbost, jestli si můžu tam a tam vyvrtat díru do zdi apod.
3) okolí mi říkalo, že i když v té době kdy jsem byt kupoval mi jeho cena a splátka za něj přišla obrovská i s ohledem na to, co člověk na hypotéce přeplatí, tak za pár let se na to budu dívat jinak. A měli pravdu. Cena bytu se za těch 17 let takřka ztrojnásobila, splátky díky snížení úrokové sazby klesly a výplata je taky vyšší. Takže nelituju.

Nicméně kupovat byt dnes, tak to těm lidem ani trochu nezávidím. Ceny nemovitostí jsou strašné a navíc, pokud má člověk při žádosti o hypotéku mít 20% vlastních financí, tak kde na to má mladej člověk našetřit, když do té doby, než si vezme hypotéku, tak musí někde bydlet a tam platit nájem? Čili platit nájem a do toho našetřit dejme tomu 1 mil Kč.

Osobně to vidím tak, že do budoucna bude čím dál víc lidí bydlet v nájmech. Byty budou kupovat bohatí jako investice a právě za účelem nájmů. Ostatně už dnes to takto funguje u novostaveb, kdy podle mého odhadu tak 2/3 až 4/5 bytů kupují lidi jen za účelem pronájmu.