Bohužel po letitých zkušenostech s českou justicí se taky, bohužel, přikláním k názoru, že přetáhnutí servisního intervalu i jen o 1km bude v případě sporu znamenat významný důkaz proti oprávněnosti nároku kupujícího
Soudy tyhle spory o autech nerady řeší (viz namátkou poslední případ Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 3903/2020 (i když šlo o pracovněprávní věc škody vzniklý v důsledku nesprávnýho zařazení rychlost.stupně za jízdy zaměstnancem, NSČR dovolání jen formalisticky odmítl, tudíž dovolání meritorně ani neprojednal) uveřejněný např. v časáku Mzdová účetní č. 5/2023 (na str.24–27). A vždy se chytají formalit
V tomhle případě došlo
"v důsledku chybnýho zařazení k přetočení motoru, a tím k poškození pístové skupiny". No, na tomhle sporu mě z technickýho hlediska jako laika zaujalo, že se u dnešních aut dá z elektroniky (řídící jednotky?) i ex post zjistit, kdy a v důsledku čeho došlo k závadě/havárii. Takže takovej výstup z elektroniky auta se pak předal znalci, ten na to udělal znalečák k posouzení příčiny poškození a hned byl pěknej důkaz (v neprospěch zaměstnance) na světě..
Shodou okolností mám osobní zkušenost se 2-3 spory týkajícími se aut, z nichž 2 byly u soudu vyhnány až na NSČR. Ten druhý, starší (ještě před účinností novýho Obč.z.) si klidně zkuste na webu
www.nsoud.cz najít sami - sp.zn. 33 Cdo 2281/2008. Týkal se posuzování oprávněnosti nároku kupujícího, kterej koupil sice ojetej Renault Megane II kombi, ale v rámci záruky se mu zes*ralo několik závažných věcí současně. Třeba mu nešly zamykat skoro žádný dveře centrálem. To nejhorší bylo ale nahodilý zhasínání předních světlometů, který mu prodávající autoservis nedokázal ani po několika pokusech opravit. Kupující tam tvrdil, že taková závada jej párkrát málem stála život, když mu světla zhasla při jízdě v noci na okrskách a že takovej Renault s nepředvídatelně zhasínajícíma světlama nejsplňuje předpoklady pro jízdu na pozemních komunikacích (§32, odst.1, z.č.361/2000 Sb., o silničním provozu). No, jak to dopadlo? Po pravdě, kdyby žalobce (kupující) sám nebyl právník
, nevyhnal spor 2x na odvolací soud a 1x na Nejvyšší soud a kdyby si nezaplatil znalecký posudek na posouzení vad Renaultu, byl by snad ani nevyhrál! Jednu z důležitých rolí (vlastně v závěru sporu klíčovou) tam hrála
servisní knížka s ujednáními prodávajícího (servisu). Z toho samozřejmě pramení triviální ponaučení, abyste si pečlivě servisní knížku, ale i další doklady při koupi vozidla uchovávali..
Bohužel v tomhle sporu soud nevykládal problematiku servisních intervalů tak, jako tady v tomhle vkládnu řešíme. Ale už nahlédnuto do režimu, jak soud obvykle provádí dokazování čtením pasáží ze servisní knížky, je to těžce přepjatej formalismus. Ano, formalismus v určitých mezích. Např. při posouzení, jestli šlo o vadu (ne)odstranitelnou, o vadu (ne)bránící řádnýmu užívání, o vadu vzniklou před/po předání auta kupujícímu apod. Ale stále formalismus...
Takže jak tu psal MichalFB, prodávající uzná reklamaci jen v případě zjevných výrobních průšvihů ve fabrice a při doslova andělskym zacházení s
ze strany kupujícího, protože ví (předpokládá), že stejně většině lidí nebude stát za to odpovídající návrh u soudu uplatnit (ono lze žalovat s různými petity, že, nejen o náhradu škody nebo o splnění povinností ze smlouvy...) a kvůli levným
platit vysoký náklady řízení, aby se po letech dočkali nějakýho vysněnýho rozsudku.
Taky si pamatuju na jednu protistranu (bazar), který po prohře u soudu o jedno SUV raděj poslal celý servis plánovaně do kopru a vysmál se u soudu vítěznýmu kupujícímu, že mu stejně nezaplatí ani korunu a ať se zkusí na jeho zlikvidovaný sro nějak zahojit, že....... Vítejme v českých reáliích...
se mi zda
se mi zda